25. Výročí

S velkou vděčností Bohu jsme v roce 2007 prožívali "čtvrtkulaté" jubileum. Je to již 25. let co nám Pán Bůh dopřál mít vlastní shromažďovací prostory.

K tomuto výročí byly 24. června 2007 bohoslužby vděčnosti od 9:30 hod. a 14:00 hod. Pozvali jsme všechny dosud žijící kazatelé, kteří našemu sboru věrně sloužili. Jsou to kazatel Karel Toušek, kazatel Pavel Černý, kazatel Petr Grulich a kazatel Roman Neumann. Našemu výročí jsme vybrali motto z 1. listu Petrova 2:4-5 „Přicházejte tedy k NĚMU, kameni živému… I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům.“ Jak to vypadalo a co jsme prožili, můžete zjistit i virtuálně. Jsou zde připraveny fotografie z této slavnosti a také záznam těchto bohoslužeb.

K tomu výročí je připravena i fotogalerie ze stavby a slavnostního otevření modlitebny, které proběhlo 27. června 1982. Popis, jak vypadlo úsilí při stavbě i pozdějším slavnostním otevírání je níže (případně ke stažení zde).

Ke stažení je i záznam bohoslužby z příležitosti otevírání hornokrupské modlitebny z roku 1982. Pokud byste rádi CD místo MP3, kontaktujte kazatele Romana Neumanna.

 

STAVBA VÍRY, NADĚJE A LÁSKY

Těžko bychom našli v seznamu rekordů čin vystižený nadpisem, který hovoří o radostné skutečnosti završené 27. června 1982 otevřením sborového domu Církve bratrské v Horní Krupé. Vesnice se krčí v údolí, které přehlédneme z klikatě se vinoucí silnice pár kilometrů od Havlíčkova Brodu. Píle a pracovitost bratří a sester, mládeže i dětí, přátel i brigádníků z různých míst, která vybudovala stánek, v němž se setkávají lidé u Božího Slova, je skutečně obdivuhodná. Obdiv však je příliš otřelé slovo, skutečnost předčí všechno.

Horní Krupá je jednou z kazatelských stanic kutnohorského sboru CB. Počátky práce lze datovat prvními roky tohoto století. Plných 55 let se pobožnosti konaly v bytě u Beranů a 22 let pohostinně v bývalé církevní škole, která dosud slouží jako sborová místnost ČCE. Několik generací snilo o vlastní shromažďovací místnosti. Tyto sny, ale i mnohé představy a plány, uzrály v současné generaci za příznivých podmínek, z nezměrné Boží milosti a požehnání, a proměnily se v radostnou skutečnost. Modlitby, jednání, peněžité i materiální dary, dlouhodobé plány, přípravy, rozhovory, to vše předcházelo „výbuchu“ nashromážděné energie, zápalu a nadšení.

Ještě ve středu 24. června 1981 na místě vyhlédnutém pro stavbu stála stodola. Toho dne bylo podepsáno příslušnými orgány povolení ke stavbě a již nazítří ve 14 hodin se započalo s demolicí objektu. První „směna“ pracovníků odstranila střešní krytinu, potom nastoupila další, která demontovala vazbu, a tak to pokračovalo, že již po 24 hodinách bylo započato s výkopem stavební jámy pro základy a sklepy. Po 14 dnech práce bylo zastropeno první podlaží a po 6 týdnech a 3 dnech montován krov na nové stavbě. V třetí dekádě srpna se pracovalo na vnitřních omítkách. Práce pokračovaly rychle, protože jak sami bratři pověděli, pracovalo se od slunka do slunka. V lednu 1982 byly již vymalovány všechny prostory kromě sálu. Další úsilí se zaměřilo právě na jeho dokončení. Začátkem dubna zazářila vnější Omítka svou bělostí a práce vrcholí 3. června 1982 konečnými úpravami kolem budovy. 17. června úspěšně proběhla kolaudace. Nezměrné úsilí všech, kteří obětavě, poctivě, se zaujetím a skutečnou láskou pracovali, trvalo 312 pracovních dní. Za 359 dní od povolení stavby byla budova kolaudována a po 367 dnech slavnostně otevřena! Ani bratři, kteří stavbu plánovali a řídili, neočekávali, že poroste takovou rychlostí. S takovými výkony a nadšením nikdo nepočítal. Ano, byla to stavba víry, pěstovaná nadějí a zalévaná láskou. Hloubku této skutečnosti mohli prožít v plnosti jen a jen ti, kteří pro zdárné dokončení obětovali vše: čas, síly, schopnosti, hmotné prostředky. Cenným vkladem byla víra skrze lásku dělající. Nadšení a vytrvalost neopouštěla příslušníky všech věkových kategorií. Kde to bylo možné, pomáhaly i děti, podle svých sil pracovali i ti, kdo mají hlavy už řadu let postříbřené. Pro nezměrnou obětavost si zaslouží obdiv zejména sestry s malými dětmi.

Slavnostní dopolední pobožnost při otevření nové modlitebny řídil br. Karel Toušek , kazatel kutnohorského sboru. Všem přítomným, ale zvlášť místním bratřím a sestrám, připomněl ve svém kázání předseda RCB br. Urban slovo z 2 Pa 29:1-11. Zdůraznil, že napřed máme posvětit sebe, teprve potom dům a vynést nečistotu. Nejdříve ovšem musíme vynést nečistotu svého srdce, abychom v duchu pokory a mírnosti mohli vynášet nečistotu druhých. Místní bratři starší spolu s oběma bratry kazateli vyjádřili v modlitbách vděčnost Pánu za to, že on sám pomáhal tuto stavbu vybudovat. Potom slibem starších a převzetím bible byl dům zasvěcen obecenstvím u zvěstovaného Božího slova.

Při odpolední pobožnosti, kterou řídil br. Beran ml., pozdravila přítomné okresní církevní tajemnice paní Heřmánková a potom promluvili bratři kazatelé Štifter, Kaleta a Černý, za místní sbor ČCE br. farář Dittrich a další bratři, mezi nimi i tvůrce projektu br. ing. Kučera. Bratři Calta a Beran ml. hovořili o budování domu, ale také o tom, co předcházelo, a s neokázalou skromností přiblížili radostné pracovní obecenství během stavby.

Kutnohorský smíšený sbor zpíval při obou shromážděních, dvě Biblické písně Antonína Dvořáka přednesl br. Kubita, vděčným zpěvem se radostně připojila místní mládež se svou hudební skupinou.

Pro všechny účastníky slavnosti bylo otevření sborového domu radostnou příležitostí k vzácnému obecenství u Slova Páně, k setkání s přáteli i k navázání nových přátelství. Známá pohostinnost sester z Horní Krupé i blízkého Havlíčkova Brodu přispěla bohatě prostřenými stoly k nerušenému naslouchání poselství Písma.

V levé části průčelí sálu hornokrupské modlitebny je na keramickém pozadí umístěn tepaný, v naší církvi dobře, známý znak: nad otevřeným Písmem je kalich a obojí je lemováno trnovou korunou. V pravé části na bílé omítce je rovněž z tepaných písmen text: Mějte víru Boží. Střízlivě, ale výstižně charakterizuje podstatu křesťanovy víry: Slovo, svátosti, utrpení, ale především skutečnost, že víra je Božím darem. K této víře, ke společenství u Slova Božího, u stolu Páně, ale také cestou kříže chtějí spolu s celou Církví Páně kráčet i bratři a sestry z Horní Krupé

Přejeme jim v duchovním budovám stejný zápal, nevadnoucí nadšení a nové zkušenosti víry, kterou bude stále pěstovat a ošetřovat naděje a zalévat Kristova láska, jež je svazek dokonalosti.

Jaromír VLČEK

Z Bratrské rodiny 8-9/1982 připravil Roman Neumann