SBOR CB --v--

Mám zájem dostávat
mesíční program na
svůj email:

Vyznání víry

Vyznání víry Církve bratrské

Preambule

Za pravidlo víry a života přijímá Církev bratrská Písmo svaté – Bibli.

V přesvědčení, že církev může uskutečnit ve světě své poslání jenom tehdy, když

zůstane věrnou své Hlavě - Ježíši Kristu, který je jejím základem a který ji zachovává a

dovede až k cíli, se jako členové Církve bratrské hlásíme k tomuto vyznání víry.


(1) O zjevení

Věříme, že se Bůh zjevoval lidem mnoha způsoby prostřednictvím svého stvoření,

svého Zákona, svých poslů a proroků, ale v posledních dnech a s konečnou platností se

zjevil ve svém Synu, Ježíši Kristu (Žd 1,1n), který je vtěleným Bohem a vlastním

zjevením Boha pravého a živého (J 1,1; 1,18; J 14,9; 1J 5,20).


(2) O Písmu svatém

Věříme, že neomylným svědectvím o tomto zjevení je Písmo svaté Starého a Nového

zákona, které bylo inspirováno Duchem Božím. Pánem a středem Písma je Ježíš

Kristus. Písmo svaté má dvě stránky: božskou a lidskou. Božská stránka je neomylná

pravda, lidská stránka je lidská řeč, lidské vyjádření i to, jak řeč a vyjádření byly

zachovány. Písmo svaté jako Boží slovo je jediným měřítkem a autoritou naší víry a

našeho života (2Tm 3,16; 2Pt 1,21). Mimo něj neuznáváme žádné doplňky, které by

měly stejnou autoritu, vážnost a úctu. Při výkladu Písma svatého se hlásíme ke

starokřesťanským vyznáním víry (Apoštolské vyznání, Nicejsko-cařihradské,

Athanasiovo), k reformovaným konfesím (zvl. Druhá Helvetská konfese, Heidelberský a

Malý Westminsterský katechismus), k odkazu Jednoty bratrské (zvl. vyznání Jednoty

bratří českých podle vydání Komenského z roku 1662) a k zásadám evangelikálního

hnutí vyjádřených např. vyznáním Lausannského závazku z roku 1974.


(3) O Boží trojjedinosti

Věříme v jednoho Boha (Dt 6,4), který se v dějinách spásy zjevil jako Otec, Syn a Duch

svatý (1K 8,6; Žd 1,8; Sk 5,3n; Žd 1,3). Tyto tři osoby téže podstaty tvoří dokonalou

jednotu, nelze je od sebe oddělit ani navzájem ztotožnit (Gn 1,26; Mt 28,19; 3,16-17).


(4) O stvoření světa

Věříme, že Bůh stvořil všechno viditelné i neviditelné svým Slovem (Ž 33,6; Ko 1,16) a

řídí celý svět svou nevystižitelnou moudrostí (Ř 11,33). Věříme, že nás v Kristu před

stvořením světa vyvolil za svůj lid (Ef 1,4), ale nikoho nezbavil odpovědnosti za jeho

rozhodování (Ž 81,12; J 5,40; Ga 6,5).


(5) O hříchu

Věříme, že člověk svou neposlušností Boha ztratil společenství s ním i neporušenost,

k níž byl původně stvořen (Ř 5,12). Proto se všichni rodí jako hříšní lidé a svým životem

porušujícím Boží Zákon a svou svévolí a vzpourou tento stav potvrzují (Ř 3,23). Proto

jsou vydáni Božímu soudu a smrti jako mzdě hříchu (Ř 5,18-19; 6,23).


(6) O Kristu

Věříme, že Ježíš Kristus, Boží Syn, se stal pravým člověkem svým narozením (J 1,14;

1Tm 2,5; Žd 2,14). Svou zástupnou smrtí na kříži vzal na sebe hříchy, a tím nás smířil

s Bohem (Ko 1,20-22). Svým vzkříšením a nanebevstoupením zvítězil nad všemi

mocnostmi zla a stal se Pánem celého světa a hlavou církve (Ef 1,20-22; Mk 16,19; Fp

2,9-11).


(7) O Duchu svatém

Věříme, že o letnicích seslal Bůh skrze Ježíše Krista Ducha svatého (Sk 2,33), který lidi

usvědčuje z hříchu (J 16,8), vede k pokání a víře v Krista, a tak z nich činí nová stvoření

(2K 5,17; Ř 8,2). Znovuzrození se projevuje nesením ovoce Ducha, především láskou

k Bohu a lidem Ga 5,22). I po znovuzrození (J 3,5; Tt 3,5) jsou věřící Duchem svatým

zmocňováni a naplňováni (Ef 5,19) a dostávají dary (1K 12,4-11; Ř 12,6; Ef 4,11)

k účinné službě v církvi i ve světě (2Tm 1,6-7; 2Tm 2,1).


(8) O ospravedlnění

Věříme, že všichni, kteří v Krista uvěří a vyznávají a opouštějí své hříchy, přijímají od

Boha ospravedlnění a jistotu spasení (Ř 5,1n). Děje se tak pouhou vírou v Ježíše Krista

(Ga 3,26), bez vlastních zásluh (Ga 2,16). Jiným způsobem nelze dosáhnout spasení

(Sk 4,12).


(9) O církvi

Věříme, že Bůh v dějinách Izraele povolával a shromažďoval svůj lid. Ježíš Kristus na

tomto světě ustanovil lid Nové smlouvy (1K 11,25) a buduje jej mezi všemi národy jako

svou Církev (Mt 16,18). Proto je výsadou všech věřících vyjádřit svou příslušnost k církvi

tím, že vstoupí do svazku s některou její větví (Sk 2,41). Tím veřejně vyznávají svou víru

(Ř 10,9n), přijímají svátosti křtu a svaté večeře Páně (Mt 28,19; Mk 16,16) spolu

s darem bratrského společenství, ve kterém se vzájemně povzbuzují, napomínají (Sk

2,42; Žd 10,24n), slouží si (Ef 4,15-16) a podřizují se pověřeným správcům (Žd 13,17) a

jedni druhým (Ef 5,21n).


(10) O misii a diakonii

Věříme, že Církev je poslána být solí země a světlem světa (Mt 5,13n), svou službou

pomáhá lidem v hmotné a mravní bídě a zvěstuje jim záchranu v Spasiteli Ježíši Kristu.

Z těch, kteří přijímají evangelium, činí učedníky Ježíše Krista křtem a vyučováním

k zachování toho, co nám Pán Ježíš přikázal (Mt 28,19n).


(11) O druhém příchodu Páně

Věříme, že Ježíš Kristus přijde ve své slávě (1Te 1,10; Fp 3,20; 1Pt 4,13), aby ustavil

věčné Boží království, kde Bůh bude všechno ve všem (1K 15,28; Zj 19,6). Věříme, že

všichni spravedliví budou vzkříšeni k věčnému životu a bezbožní k soudu a věčnému

trestu (J 5,28-29; Mt 25,34.41.46).


Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské 2011