Genesis 2:1 Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.
Genesis 2:2 Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.
Genesis 2:3 A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.
Genesis 2:4 Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,
Genesis 2:5 nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával.
Genesis 2:6 Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.
Genesis 2:7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.
Genesis 2:8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Genesis 2:9 Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.
Genesis 2:10 Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.
Genesis 2:11 Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,
Genesis 2:12 a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.
Genesis 2:13 Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.
Genesis 2:14 Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.
Genesis 2:15 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.
Genesis 2:16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.
Genesis 2:17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
Genesis 2:18 I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."
Genesis 2:19 Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.
Genesis 2:20 Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.
Genesis 2:21 I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.
Genesis 2:22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.
Genesis 2:23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."
Genesis 2:24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.
Genesis 2:25 Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.
[INDEX] [GENESIS]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50]