Jób 16:2 "Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením.
Jób 16:3 Kdypak skončí to mluvení do větru? Co tě rozjitřuje, že tak odpovídáš?
Jób 16:4 Také bych mohl mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě, ohánět se proti vám slovy, potřásat nad vámi hlavou.
Jób 16:5 Já bych vám však svými ústy dodával odvahu, svými rty bych šetrně projevil soustrast.
Jób 16:6 Promluvím-li, nezůstanu ušetřen bolesti, když od toho upustím, co ztratím?
Jób 16:7 Naplňuje mě teď, Bože, malomyslností, že jsi zpustošil celou mou pospolitost.
Jób 16:8 Zasáhl jsi mě, mám na to svědka, je jím má vychrtlost, ta mi to do očí dokazuje.
Jób 16:9 Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.
Jób 16:10 Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou.
Jób 16:11 Bůh mně dal v plen padouchovi, napospas mě vydal spárům svévolníků.
Jób 16:12 Žil jsem poklidně, on však mnou zacloumal, uchopil mě za šíji a roztříštil mě; učinil mě svým terčem.
Jób 16:13 Obklíčili mě jeho střelci, nelítostně roztíná mé ledví, moji žluč vylévá na zem.
Jób 16:14 Drásá mě, jsem celý rozdrásaný, doráží na mě jako bohatýr.
Jób 16:15 Na svou zjizvenou kůži jsem si vzal žínici, svůj roh jsem do prachu sklonil.
Jób 16:16 Tvář mi opuchla od pláče, na má víčka padlo šero smrti,
Jób 16:17 ač násilí na mých rukou nelpí a má modlitba je ryzí.
Jób 16:18 Země, krev mou nepřikrývej, můj křik ať nenajde místa klidu!
Jób 16:19 Ale nyní, hle, mám svědka na nebesích, můj přímluvce je na výšinách.
Jób 16:20 Ať se mi přátelé posmívají, moje oko hledí v slzách k Bohu.
Jób 16:21 Kéž je muži dáno hájit se před Bohem, lidskému synu před jeho bližním.
Jób 16:22 Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím.
[INDEX] [JÓB]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]