Jób 20:1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy:
Jób 20:2 "Jak tak o tom přemítám, musím odporovat, proto abych si pospíšil.
Jób 20:3 Důtku, jež mě uráží, vyslechnout musím, ale můj rozumný duch mi velí odpovědět.
Jób 20:4 Což nevíš, že je to tak odjakživa, od chvíle, co byl člověk postaven na zemi,
Jób 20:5 že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen okamžik?
Jób 20:6 I když ve své povznesenosti se vypíná až k nebi a jeho hlava se dotýká oblaků,
Jób 20:7 navždy zanikne tak jako jeho výkal, a kdo jej vídali, řeknou: »Kde je?«
Jób 20:8 Odlétne jak sen a nenajdou ho, bude zaplašen jako vidění noční.
Jób 20:9 Oko, jež ho spatřovalo, už ho nezahlédne, nikdo ho na jeho místě neuvidí.
Jób 20:10 Jeho synové se budou chtít zalíbit nuzným, vlastníma rukama vrátí, co svou silou získal.
Jób 20:11 I když jeho kosti jsou plny mladistvé svěžesti, i ta s ním ulehne do prachu.
Jób 20:12 Ať si mu zloba připadá v ústech sladká a přechovává ji pod jazykem,
Jób 20:13 kochá se v ní, nevzdá se jí, zadržuje ji na svém patře,
Jób 20:14 jeho pokrm se mu v útrobách změní, stane se mu ve vnitřnostech zmijím jedem.
Jób 20:15 Nahltal se majetku, ale vyzvrátí jej, Bůh mu jej vyžene z břicha.
Jób 20:16 Bude sát zmijí jed, hadí jazyk ho zabije.
Jób 20:17 Nebude se dívat na tekoucí vody, na řeky, potoky medu a mléka.
Jób 20:18 Výtěžek vrátí, nezhltne jej, nad ziskem z obchodu nebude jásat.
Jób 20:19 Odstrkoval a opouštěl nuzné, uchvátil dům, ač jej nestavěl.
Jób 20:20 V nitru však nepoznal klidu, to, po čem dychtil, ho nezachrání.
Jób 20:21 Před jeho žravostí nic neobstálo, proto jeho blahobyt nebude trvalý.
Jób 20:22 Při nejhojnějším nadbytku mu bude úzko, dopadnou na něho ruce všech bědných.
Jób 20:23 Jen ať si plní své břicho, Bůh na něho sešle svůj planoucí hněv, jeho útroby zasáhne sprškou šípů.
Jób 20:24 Bude prchat před železnou zbrojí a postřelí ho bronzový luk.
Jób 20:25 Střela pronikne mu zády, blesk jeho žlučí; zajde obklopen přízraky.
Jób 20:26 Všechna temnota je pro něj uchována, pohltí ho oheň, který nerozdmýchal člověk, zle dopadne v jeho stanu i ten, kdo vyvázl.
Jób 20:27 Nebesa zjeví jeho nepravost a země povstane proti němu.
Jób 20:28 Víno z jeho domu se nepřestěhuje jinam, rozplyne se v den Božího hněvu.
Jób 20:29 To je úděl svévolného člověka, určený Bohem, Bohem mu přiřčené dědictví.
[INDEX] [JÓB]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]