ČESKÝ EKUMENICKÝ PŘEKLAD BIBLE

Jób 31


Jób 31:1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?

Jób 31:2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?

Jób 31:3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?

Jób 31:4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?

Jób 31:5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,

Jób 31:6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.

Jób 31:7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,

Jób 31:8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.

Jób 31:9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,

Jób 31:10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.

Jób 31:11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,

Jób 31:12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.

Jób 31:13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,

Jób 31:14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?

Jób 31:15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?

Jób 31:16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději

Jób 31:17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -

Jób 31:18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,

Jób 31:19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,

Jób 31:20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,

Jób 31:21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,

Jób 31:22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.

Jób 31:23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.

Jób 31:24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,

Jób 31:25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,

Jób 31:26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,

Jób 31:27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,

Jób 31:28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.

Jób 31:29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -

Jób 31:30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,

Jób 31:31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«,

Jób 31:32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,

Jób 31:33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,

Jób 31:34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.

Jób 31:35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.

Jób 31:36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.

Jób 31:37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.

Jób 31:38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,

Jób 31:39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,

Jób 31:40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.


[INDEX] [JÓB]:  [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]