Jób 34:1 Na to navázal Elíhú slovy:
Jób 34:2 "Vy moudří, slyšte mé řeči, vy vědoucí, naslouchejte mi.
Jób 34:3 Ucho přece přezkušuje řeči, patro vychutnává pokrm.
Jób 34:4 Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré.
Jób 34:5 Jób řekl: »Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo.
Jób 34:6 Mám lhát? Proti svému právu mluvit? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.«
Jób 34:7 Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu,
Jób 34:8 spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi;
Jób 34:9 řekl: »Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.«
Jób 34:10 Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.
Jób 34:11 Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky.
Jób 34:12 Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví.
Jób 34:13 Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět?
Jób 34:14 Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl,
Jób 34:15 tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.
Jób 34:16 Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám.
Jób 34:17 Což může panovat ten, kdo nenávidí právo? Nebo Úctyhodného, jenž je spravedlivý, prohlásíš za svévolníka?
Jób 34:18 Je snad možno říci králi: »Ty ničemo« nebo urozeným: »Svévolníku«?
Jób 34:19 Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou.
Jób 34:20 Umírají v okamžení, třeba o půlnoci. Lid se zachvěje, když odcházejí; i vznešený je odvolán, aniž kdo hne rukou.
Jób 34:21 Na cesty každého jsou upřeny jeho oči, on každý krok vidí.
Jób 34:22 Není temnoty ani šera smrti, kde by se mohli skrýt pachatelé ničemností.
Jób 34:23 Na nikoho nevkládá nic navíc, že by se musel s Bohem soudit.
Jób 34:24 Ctihodné bije, nemusí nic vyšetřovat, jiné staví na ta místa;
Jób 34:25 je obeznámen s jejich dílem, podvrátí je za noc a jsou rozdrceni.
Jób 34:26 Potrestá je jako svévolníky, každý na to bude hledět,
Jób 34:27 za to, že se odchýlili pryč od něho a neměli uznání pro žádnou jeho cestu,
Jób 34:28 takže se až k němu donesl křik nuzných a slyšel křik utištěných.
Jób 34:29 Když zůstane klidný, kdo ho smí prohlásit za svévolníka? Když skrývá tvář, kdo ho může spatřit? A přece bdí nad pronárody i jednotlivci,
Jób 34:30 aby nekraloval člověk - rouhač a nestal se svůdcem lidu.
Jób 34:31 Sluší se doznat Bohu: »Snáším svůj trest, nebudu už pohoršlivě jednat.
Jób 34:32 Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.«
Jób 34:33 Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš? Ty bys to měl rozhodnout, ne já. Pověz, co víš!
Jób 34:34 Rozumní mužové mi přisvědčí a moudrý muž mi bude naslouchat:
Jób 34:35 »Jób nemluví uváženě, jeho slova nejsou prozíravá.
Jób 34:36 Je třeba jednou provždy Jóba přezkoušet, protože odpovídá jako mužové propadlí ničemnostem.
Jób 34:37 Vždyť ke svému hříchu přidává nevěrnost, mezi námi si výsměšně tleská a má mnoho řečí proti Bohu.«"
[INDEX] [JÓB]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]