Jób 9:2 "Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?
Jób 9:3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.
Jób 9:4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
Jób 9:5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;
Jób 9:6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.
Jób 9:7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,
Jób 9:8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
Jób 9:9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.
Jób 9:10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.
Jób 9:11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu.
Jób 9:12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?«
Jób 9:13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.
Jób 9:14 Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova?
Jób 9:15 Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil.
Jób 9:16 A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu.
Jób 9:17 Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány,
Jób 9:18 ani oddechnout mi nedá a jen hořkostmi mě sytí.
Jób 9:19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá?
Jób 9:20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.
Jób 9:21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život.
Jób 9:22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem.
Jób 9:23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch.
Jób 9:24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
Jób 9:25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
Jób 9:26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
Jób 9:27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
Jób 9:28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
Jób 9:29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
Jób 9:30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
Jób 9:31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
Jób 9:32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
Jób 9:33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
Jób 9:34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
Jób 9:35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
[INDEX] [JÓB]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]