Jakubův 2:1 Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Jakubův 2:2 Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
Jakubův 2:3 A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
Jakubův 2:4 Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
Jakubův 2:5 Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Jakubův 2:6 Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
Jakubův 2:7 Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
Jakubův 2:8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: `Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,´ dobře činíte.
Jakubův 2:9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
Jakubův 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Jakubův 2:11 Vždyť ten, kdo řekl: `Nezcizoložíš,´ řekl také: `Nezabiješ.´ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
Jakubův 2:12 Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
Jakubův 2:13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
Jakubův 2:14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Jakubův 2:15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
Jakubův 2:16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
Jakubův 2:17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Jakubův 2:18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Jakubův 2:19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Jakubův 2:20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Jakubův 2:21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Jakubův 2:22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
Jakubův 2:23 Tak se naplnilo Písmo: `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost´ a byl nazván `přítelem Božím´.
Jakubův 2:24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
Jakubův 2:25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
Jakubův 2:26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
[INDEX] [JAKUBŮV]: [1] [2] [3] [4] [5]