Lukáš 14:1 Jednou v sobotu vešel Ježíš do domu jednoho z předních farizeů, aby jedl u jeho stolu; a oni si na něj dávali pozor.
Lukáš 14:2 Tu se před ním objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
Lukáš 14:3 Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?"
Lukáš 14:4 Oni však mlčeli. I dotkl se ho a uzdravil jej a propustil.
Lukáš 14:5 Jim pak řekl: "Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhnete ho hned i v den sobotní?"
Lukáš 14:6 Na to mu nedovedli dát odpověď.
Lukáš 14:7 Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:
Lukáš 14:8 "Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:
Lukáš 14:9 `Uvolni mu své místo!´ a ty pak musíš s hanbou dozadu.
Lukáš 14:10 Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval a řekne ti: `Příteli, pojď dopředu!´ Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
Lukáš 14:11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bývá ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Lukáš 14:12 Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
Lukáš 14:13 Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
Lukáš 14:14 Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."
Lukáš 14:15 Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím."
Lukáš 14:16 Ježíš mu řekl: "Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.
Lukáš 14:17 Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: `Pojďte, vše už je připraveno.´
Lukáš 14:18 A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: `Koupil jsem pole a musím se jít na ně podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.´
Lukáš 14:19 Druhý řekl: `Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!´
Lukáš 14:20 Další řekl: `Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.´
Lukáš 14:21 Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: `Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.´
Lukáš 14:22 A služebník řekl: `Pane, stalo se, jak jsi rozkázal a ještě je místo.´
Lukáš 14:23 Pán řekl služebníkovi: `Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.
Lukáš 14:24 Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.´"
Lukáš 14:25 Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
Lukáš 14:26 "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
Lukáš 14:27 Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
Lukáš 14:28 Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
Lukáš 14:29 Jinak - až položí základ a nebude moci dokončit - vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
Lukáš 14:30 `To je ten člověk´, řeknou, `který začal stavět, ale nemohl dokončit.´
Lukáš 14:31 Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci?
Lukáš 14:32 Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
Lukáš 14:33 Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
Lukáš 14:34 Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
Lukáš 14:35 Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš."
[INDEX] [LUKÁŠ]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24]