Přísloví 5:1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,
Přísloví 5:2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.
Přísloví 5:3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,
Přísloví 5:4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.
Přísloví 5:5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.
Přísloví 5:6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.
Přísloví 5:7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.
Přísloví 5:8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,
Přísloví 5:9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,
Přísloví 5:10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.
Přísloví 5:11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.
Přísloví 5:12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?
Přísloví 5:13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.
Přísloví 5:14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."
Přísloví 5:15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.
Přísloví 5:16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?
Přísloví 5:17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.
Přísloví 5:18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,
Přísloví 5:19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
Přísloví 5:20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?
Přísloví 5:21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.
Přísloví 5:22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.
Přísloví 5:23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.
[INDEX] [PŘÍSLOVÍ]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31]