Římanům 2:1 Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž.
Římanům 2:2 Víme přece, že Boží soud pravdivě postihuje ty, kteří tak jednají.
Římanům 2:3 Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu?
Římanům 2:4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?
Římanům 2:5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.
Římanům 2:6 On `odplatí každému podle jeho skutků´.
Římanům 2:7 Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný.
Římanům 2:8 Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest.
Římanům 2:9 Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka;
Římanům 2:10 avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka.
Římanům 2:11 Bůh nikomu nestraní.
Římanům 2:12 Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona.
Římanům 2:13 Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.
Římanům 2:14 Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají.
Římanům 2:15 Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.
Římanům 2:16 Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.
Římanům 2:17 Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem
Římanům 2:18 a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží.
Římanům 2:19 Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách,
Římanům 2:20 vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy.
Římanům 2:21 Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš?
Římanům 2:22 Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš?
Římanům 2:23 Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha?
Římanům 2:24 `Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy´, jak stojí psáno.
Římanům 2:25 Obřízka má smysl, jestliže zachováváš zákon. Jestliže však zákon přestupuješ, je to, jako kdybys nebyl obřezán.
Římanům 2:26 Jestliže naopak ten, kdo není obřezán, zachovává požadavky zákona, není to, jako kdyby byl obřezán?
Římanům 2:27 Ten, kdo není obřezán, ale plní zákon, bude soudcem nad tebou, který s celou svou literou zákona a obřezaností zákon přestupuješ.
Římanům 2:28 Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle.
Římanům 2:29 Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.
[INDEX] [ŘÍMANŮM]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]