Židům 12:1 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,
Židům 12:2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.
Židům 12:3 Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu.
Židům 12:4 Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.
Židům 12:5 Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: `Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá.
Židům 12:6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.´
Židům 12:7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
Židům 12:8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.
Židům 12:9 Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život?
Židům 12:10 A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.
Židům 12:11 Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.
Židům 12:12 `Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena´
Židům 12:13 a `vykročte jistým krokem´, aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo.
Židům 12:14 Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
Židům 12:15 Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.
Židům 12:16 Ať nikdo není nevěrný a bezbožný jako Ezau, který prodal prvorozenství za jediný pokrm.
Židům 12:17 Víte přece, že když se potom chtěl stát dědicem požehnání, byl odmítnut. Neměl už příležitost k nápravě, ačkoliv ji s pláčem hledal.
Židům 12:18 Nestanuli jste jako Izrael před tím, co je hmatatelné: před `hořícím ohněm, temnotou, mrákotou, bouří,
Židům 12:19 zvukem polnice a před hlasem Božích slov´, při němž posluchači prosili, aby toho byli ušetřeni.
Židům 12:20 Nemohli totiž snést slova výstrahy: `Dotkne-li se i jen zvíře té hory, bude ukamenováno.´
Židům 12:21 Pohled na to, co viděli, byl tak hrozný, že Mojžíš řekl: `Třesu se hrůzou a děsem.´
Židům 12:22 Vy stojíte před horou Siónem a městem Boha živého, nebeským Jeruzalémem, před nesčetným zástupem andělů
Židům 12:23 a slavnostním shromážděním církve prvorozených, jejichž jména jsou zapsána v nebi, a před Bohem, soudcem všech, a před zesnulými spravedlivými, kteří již dosáhli cíle,
Židům 12:24 a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.
Židům 12:25 Varujte se tedy odmítnout toho, kdo k vám mluví. Jestliže neunikli trestu ti, kdo odmítli tlumočníka Božích příkazů na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, který mluví z nebe.
Židům 12:26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, nyní však slibuje: `Ještě jednou otřesu´ nejen `zemí´, nýbrž i `nebem´.
Židům 12:27 Těmito slovy naznačuje, že otřese vším stvořením a promění je, aby zůstalo jen to, co je neotřesitelné.
Židům 12:28 Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou.
Židům 12:29 Vždyť `náš Bůh je oheň stravující´.
[INDEX] [ŽIDŮM]: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]