Úvod:
Království Boží bylo hlavním tématem Ježíšova kázání a vyučování. Nevím, co byste řekli, kdybych se vás zeptal,
o čem jsou moje kázání. Možná byste řekli: "To je různé, pokaždé o něčem." V evangeliích vidíme, že Ježíš měl jedno téma, ke kterému se vracel třeba každé druhé či třetí kázání. Kdyby se vám za Ježíšova života podařilo třeba jednou ročně se dostat na některou z jeho "pouštních konferencí", možná byste byli druhý rok překvapeni, že vyučování je prakticky velmi podobné a na stejné téma -
království Boží.
Během těch dvou/tří let Ježíšova veřejného působení se jeho vyučování a kázání mnoho nezměnilo. Co se naopak změnilo,
byla reakce lidí: nejprve unešeni (něco nového, svěžího, neotřelého), pak zaskočeni (moc radikální, neznámé až cizí), nakonec pobouřeni (vyzývavé a troufalé, nepříjemné).
A nyní Ježíš vysloví tuto prosbu: Přijď království Tvé! Nejprve stručně shrnu, co v Písmu znamenají ta slova "království Boží". Pak se budeme společně tuto prosbu modlit.
Království Boží
Stačí vzít vážně, že království Boží je hlavním tématem Ježíšova kázání, a je nám jasné, že nepostačí jedna dvě věty na řečení všeho, co Ježíš o tomto království pověděl. Jsem tedy nucen předpokládat, že leccos víte, a pokusit se jen o krátké shrnutí. Kdo četl evangelia a uložil je pevně do svého srdce, ten bude dobře rozumět tomu, co budu říkat. Pokud to pro vás bude nové, neváhejte, vezměte si dnes odpoledne Bibli a pročtěte si ta místa, o kterých zde dnes bude řeč, nebo si přečtěte rovnou například Markovo evangelium (je nejkratší). Pro ty z vás, kdo naopak byste si rádi o tom přečetli ještě něco víc, mohu doporučit Biblický slovník sestavený od von Allmena a heslo "království" (str. 118-121). Nyní shrnu jen to nejdůležitější.
Když Jan Křtitel a po něm Ježíš mluvili o království Božím, všichni věděli, o čem je řeč. Bylo to tehdy oblíbené, módní slovo mezi těmi, pro které víra měla osobní význam. Někdy se také říká "království nebeské" (zvl. u Matouše). Mysleli tím tu skutečnost, že Hospodin Bůh sám je Králem a že dal zaslíbení, že jednoho dne bude tato jeho vláda zcela zjevná a podmaní si celou zemi. Nejde tedy o království ve smyslu nějaké říše nebo území. Důležité je Boží kralování, to, že on sám je tím králem. Říkejme tomu tedy BOŽÍ KRALOVÁNÍ.
Lidé tedy znali slova Boží kralování. V Ježíšově zvěsti (i Jana Křtitele) bylo cosi nového, svěžího, byla to zpráva: Toto Boží kralování se přiblížilo a je blízko! Tomu se v Bibli říká dobrá zpráva o Božím kralování, evangelium království. To musela být fantastická zvěst: Už to bude! Král se blíží! Připravte mu cestu - čiňte pokání!
Představuji si to jako když se král blíží ke svému hlavnímu městu: Král se blíží - a město se chystá. Aktivita je na obou koncích. Podobně Ježíš mluví jednak o tom, jak Boží kralování vypadá, jednak o tom, jak do něho vejít.
Boží kralování přijde, až přijde Ježíš jako král. To je asi nejsilnější tón v Ježíšových slovech o Božím kralování. Když prosíme: "Přijď království Tvé!" prosíme jinými slovy: "Přijď Pane Ježíši!"
Když však Ježíš mluví o tom, jak se do něho dostat, je řeč o našem pozemském životě: pronásledování (Mt 5,10), radost (perla), přijetí zvěsti (rozsévač) apod.
Boží kralování je však přítomno již v Ježíšově přítomnosti (L 11,20 17,21). A vidět Boží kralování v moci je zaslíbeno i první generaci učedníků (Mk 8,1).
Vstoupit do něho je tedy třeba již na této zemi. Již na této zemi je také možné ho částečně zažívat. A přece v plném slova smyslu Boží kralování přijde až s koncem světa a Ježíšovým druhým příchodem.
1) Mluvil nejčastěji v příměrech, podobenstvích (zvl. Mt kap. 13, 20 a 22, Mk 4). O Božím kralování říkal: Působí mocně, i když na to nevypadá (kvas, hořčice, samočinná půda). V současnosti je směsicí dobrých i zlých - k roztřídění teprve dojde (koukol, síť). Podivuhodně nerozlišuje mezi lidmi, jak jsme zvyklí (dělníci na vinici, svatební hostina).
2) A co říkal o tom, jak se do něho dostat, jak do něho vejít: Má nesmírnou hodnotu a žádá zaplatit vysokou cenu (perla, poklad). Záleží na tom, jak je kdo připraven na jeho přijetí (rozsévač, svatební šat). Budeme překvapeni, kdo všechno se tam dostal (svatební hostina).
Podobenství
A) o kvasu (L 13,20n)
Boží kralování má překvapivou moc a účinek. Stačí trocha kvasu i na velké množství mouky. Kvasu stačí i jen trošku, jen to pak trvá o něco déle. Ale výsledek je nakonec týž - celé těsto je prokvašené. Jak to vyjádřil překladatel NZ Žilka: "neočekávaný rozmach vnitřní silou z nepatrného začátku" (str. 74) Boží kralování se může zdát nepatrné, malé, titěrné. Ale výsledky jsou ohromující, protože disponuje nesmírnou vnitřní silou. Jak říká apoštol: Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci. (1K 4,20) A jinde: Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. (Ř 14,17) Když Bůh vstoupí do života člověka a začne kralovat, výsledkem je spravedlnost, pokoj a radost! Toto podobenství říká, jaké to je, když nastoupí Boží kralování.
B) o rozsévači (L 8,4-8 a 11-15)
Toto podobenství mluví na druhé straně o přijetí (vstupu) Božího kralování. Slovo (zvěst) dopadá na různé půdy, do srdcí různě připravených. A ne každé srdce je schopné zaseté Slovo přijmout. Podobenství vyzývá k tomu nabídnout zvěstovanému Slovu tu nejlepší půdu. Jinými slovy, můžeme být pořádně překvapeni, kdo se do Božího království dostane.
Přechod
Takže Boží kralování znamená překvapivou moc, vítězství Boží spravedlnosti i milosrdenství nad každou přetvářkou a pokrytectvím. Boží kralování přináší pokoj a radost z Ducha svatého. Boží království je zaslíbené pronásledovaným jako místo bezpečí. Známe to?
Kdy toto kralování, o kterém Ježíš mluvil, přišlo? S Ježíšovým vzkříšením? O letnicích? Někdy později? A přišlo vůbec?
Zůstává napětí: Co z Ježíšových zaslíbení zažíváme již nyní? Jaké Boží kralování známe? Řešením tohoto napětí je právě tato prosba!
Prosba Přijď kralování Tvé!
Co tedy myslíme touto prosbou? Shrnu to následovně:
A) prosíme tím o příchod plnosti Božího kralování: Ježíšův druhý příchod v moci, k soudu a životu věčnému. Maranatha! Čekáme dobu, kdy bude "Bůh všechno ve všem" (1K 15,28).
B) prosíme ho, aby se jako Král ujal vlády v mém životě: Království působí již nyní, třeba skrytě. Prosíme o toto působení překvapivou vnitřní silou.
Bůh je Pán a Král! Minule jsme si připomínali Ježíše jako služebníka, Ježíše sluhu Božího ve službě člověku. Nezapomínejme však na to, že Bůh je jak ten, kdo slouží a podřizuje se (Ježíš), tak ten, kterého poslouchá a který přikazuje (Otec). Zjevení Boha trojjediného znamená, že Bůh je Pán a žádá absolutní poslušnost. Kdybychom však nepoznali Boha také jako toho, kdo slouží a poslouchá, měli bychom o Bohu zkreslené mínění. Bůh je ten, koho je třeba poslouchat, ale kdo zároveň dokázal, že se umí podřizovat a ukázal, jak vypadá pravá poslušnost! Bůh je králem, který panuje a my o toto jeho panování prosíme. Ježíš dává učedníkům tuto prosbu proto, aby se ji modlili, ne aby o ní diskutovali.
C) prosíme ho jako jeho církev, aby plností Ducha svatého nám dal podíl na Jeho kralování již v současnosti: Církev, ač sama není Božím královstvím, má být místem, kde je možné nejvíce pozorovat Boží kralování.
Tato prosba z nás vyhání závist. Když jako církev prosíme "Přijď kralování Tvé!" a pak vidíme, že Bůh působí v životech druhých lidí, děkujeme za vyslyšení modliteb. A pak už není tolik prostoru pro závist.
Z této prosby je vidět, že Boží kralování je na postupu, je v pohybu. Kéž jsme i my v pohybu! Prosím ty z vás, kdo mají pocit, že vcelku během všedních dnů duchovně nežijí, aby si vzali témata modlitby Páně a každý den v týdnu opakovali jednu z proseb. Zde se učíme rozumět našemu nebeskému Otci.
(Ž 145,13-21)
