kázání etc. - Být a zůstat svobodný!

Úvod
Před lety jsem poznal středoškolačku, která uvěřila na evangelizaci ve sboru v Praze1. Její rodiče byli atheisté a velmi chytří lidé. Byla s námi na Vánoce na mládežnické akci a mohli jsme ji více poznávat. V té době byla asi dva měsíce věřící, ale leccos již měla v hlavě srovnané a věděla, čemu věří. Čím mne však jednou šokovala, bylo její pojetí svobody. Přišla řeč na svobodu a ona najednou říká: "Mě se moc libí to, co je v jedné Petrově epištole: že jsme svobodní jako služebníci Boží. S takovým pojetím svobody se mohu ztotožnit." No to by mne ani ve snu nenapadlo, že bude mít takové jasno ve věci, kde mnozí stále tápou.
Život s Bohem je život velkých možností. Může nám scházet moudrost, jak dobře využít možnosti, které nám Bůh dává. Žalmista říká: "Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost." (119,32)

V oddílech, které jsme četli, bylo jasně vyjádřeno, že jsme svobodní od něčeho k něčemu. To je dvojí rozměr svobody. Nestačí být svobodný od hříchu, od svázanosti. Je třeba být svobodný ke konání Boží vůle.

J 8,21-47

Ježíš sám působil, určitě na některé, osvobozujícím dojmem. Byl schopen přiblížit se i k těm, ke kterým by se jiní náboženští vůdcové nepřiblížili. Stahovali se k němu lidé, kteří nebyli na výsluní tehdejší společnosti.
Ježíš tedy měl zkušenost s tím, co je to zažívat svobodu a ke svobodě druhé vést. Proto je velmi dobře, že nyní promluvil přímo na téma svobody.
Jádrem sporu však není jeden z Ježíšových výroků, nýbrž celý jeho přístup. To jak mluvil - o sobě, i o Bohu - to dráždilo. V počátcích celého sporu (hádky) Ježíš řekl: "Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce." (8,19) Bez víry v Ježíše není možné znát Boha. Bůh osvobozuje.
Oni to ale pochopili na politické rovině. Palestina té doby spadala pod správu Říma, Řím také dosazoval správce. Židé však dělali takové problémy celá uplynulá 2 staletí, že si tím vymínili zvláštní statut a zvláštní práva. Na svou nezávislost, kterou uhájili proti Sýrii byli náležitě hrdí. Ale od té doby již uplynula řádka let. Ježíš se nepouští do politických debat. Třebaže si ceníme politických změn posledních let, výstižně říká biblický slovník (přeložený z francouzštiny): "To, co se ve světských dějinách nazývá osvobozením a vykoupením, je, biblicky vzato, jen pouhá změna pána." A ještě: "Svoboda je stav těch, kteří jsou bezprostředním božím vlastnictvím" (von Allmen, str. 280)

Kázání jsem si nadepsal BÝT A ZŮSTAT SVOBODNÝ! Je třeba stát se svobodným. Jsme-li svobodni, je třeba jimi zůstávat!

Svoboda x hřích

Jak se stát svobodným? Ježíš říká: buď zemřete ve svých hříších, nebo poznáte mě, jako svého Boha a víra v Boha, pravda, ta vás osvobodí. Je tu tedy jasný protiklad: SVOBODA x HŘÍCH. Hřích je ztělesněním nesvobody.

Hřích vždy vede k smrti. Ale může mít různou intenzitu. Jsou dokonce příjemné hříchy - jako lenost, smilstvo, obžerství. Ale ani tyto příjemné hříchy nezůstávají bez velmi nepříjemných důsledků.
Například lež. Lží si občas člověk může ušetřit spoustu běhání a starostí. Prostě zalže a tím je to vyřešeno. Ale kdo si to má pamatovat? Co já jsem mu to tehdy řekl? Člověk přestane přemýšlet nad tím, jak to bylo nebo jak to je, a jeho jediným zájmem je: co mám říct tomuto, co bych měl říct tam tomu? Ježíšův zájem naproti tomu byl: Co říká a koná můj Otec?

Není hříchu, který by člověka nezotročoval. Hřích rozleptává lidské nitro zevnitř. Takový člověk pak nevidí jasně Boží vůli, cloumá jím nevěra a nedůvěra k Bohu. Ježíš však zve: "Zůstanete-li v mém slovu, budete mými učedníky. A poznáte pravdu." Život s Bohem, následování Ježíše Krista, to vede člověka k poznání pravdy: o Bohu, o člověku a o světě, také o něm samém. "A tato pravda vás učiní svobodnými."

Jak se stát svobodným? Vstoupit do Božích služeb, následovat Ježíše, zůstávat v jeho slovu. Zde nejde o politickou svobodu člověka, ale o tu svobodu, kterou vám žádný režim, žádný člověk nemůže vzít. Bůh obnovuje člověka, tedy také jeho svobodě dává plný rozměr. Jakmile se z vás stanou lidé žijící ve svobodě Božích dětí, už jen vy sami se můžete o tuto svobodu připravit. Svobodu je třeba získat, ve svobodě je však třeba zůstávat.

Svoboda x zákonictví

V dopise do Galácie apoštol Pavel také mluví hodně o svobodě. Protikladem svobody je v tomto případě zákonictví.
Zákonictví je pokušením každého, kdo to myslí s Bohem upřímně a vážně. V tomto směru je zákonictví, až by se dalo říct, dobrou vizitkou. Škoda jen, že je zhoubné, že je to smrtelné nebezpečí pro víru člověka.

Pavel bojuje proti zákonictví, které říkalo, že cestou k Bohu je mravní úroveň života. Člověk musí žít tak, aby si Boží přízeň zasloužil. Toto tvrzení je tak nebezpečné, že Pavel proklíná každého, kdo by tímto způsobem Evangelium znetvořil.

Je však také mírnější forma zákonictví. Tu bych definoval takto: Pravidlo namísto charakteru. Bohu jde o náš charakter. Bůh žádá naší proměnu. Nikoli doladění našeho chování. My lidé děláme plastické operace, kosmetické zásahy, vypaluje bradavice a takovýmito cestami pracujeme na svém vzhledu. Bůh říká: "radostným srdcem zkrásní tvář" (Př 15,13) a v posledu nám dá celé tělo nové, vzkříšené. Bůh se s kosmetickými změnami nespokojí.
To je jistě zdlouhavější a náročnější cesta. Ale naším cílem nemůže být jen kosmetická úprava, odnaučení se těch nejhorších nešvarů. Charakter rozhoduje. Usilujme o to, problémy řešit prací na charakteru, a ne zaváděním pravidel.

Jak se můžeme zákonictví bránit, jakou hráz mu postavit?
-milost je základem života s Bohem, nikoli skutky
-hříchem nazývat jen to, co je v Písmu nazváno hříchem

Závěr

Svobodu je třeba získat: získat ji lze jedině následováním Ježíše Krista, vírou v něho, zůstáváním v Jeho slovu.
Jak poznám, že jsem svobodný? Mohu konat Boží vůli, jsem pro něho použitelný, jsem schopen konat dobro, které se rozhodnu vykonat.
Křesťanský život je však také zápasem o to ve svobodě zůstat. Hřích se vtírá. Pro horlivé je zákonictví obzvláštním pokušením, ale každý z nás máme svá pokušení. Vyzývám vás proto, nedejte si vzít svobodu, kterou vám Kristus vybojoval, a to draze.
Život s Bohem má nesmírné možnosti, pokud zůstaneme svobodní pro čerpání z Božích zdrojů. Věřící člověk může překračovat lidské možnosti, neboť žije z Boha. To je ale možné jen tehdy, pokud rozvine Bohem darovanou svobodu naplno.