Proč ???

• 22. 12. 2014
• | Kázání

Do mozaiky vánočních událostí bezesporu patří zpráva o „mudrcích od východu“. Tito moudří mužové nám mohou být v mnohém vzorem. Dnes bych se spolu s vámi zamyslel nad jednou základní skutečností našeho lidského života, která nás provází od útlého dětství až do konce života. Jsou to naše otázky – vlastně – umění upřímně ptát se… . „ … hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se“ Ptali se, kde je ten právě narozený král Židů“.

 Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:
 „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
  Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;
  svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
  Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:
  `A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda,
který bude pastýřem mého lidu, Izraele.´“ Matouš 2,1-6

V období zvídavosti prochází malé dítě etapou, kdy neustále klade otázky Proč? Proč? A proč? Jedna dětská písnička má tato slova: Proč kopřiva pálí? Proč se lenoch válí? Proč? Proč? Proč? – Pro slepičí kvoč! Proč mají raci kníry? Proč jsou v sýru díry? Proč? Proč? Proč? – Pro slepičí kvoč! Nestačíte odpovědět na jednu otázku a už je tu druhá a další a další. Milí rodiče, pamatujete se na toto specifické období, nazvané i psychology obdobím PROČ? Vás, nynější mladé rodiče to ještě čeká a věřte, že ta doba určitě přijde! Nejednou vás vaše milé ratolesti dostanou do úzkých. Kolik trpělivosti a moudrosti vyžaduje odpovědět tak, aby dítě nemělo pocit, že bylo odbyto.

Jsme si vědomi toho, že vánoce sebou přináší také mnoho otázek a mnohá PROČ? Pro dospělé stejně, jako pro děti. Proč se narodil právě tehdy a ne jindy? Proč v Betlémě? Proč přišli mudrci z daleké země na východě? Proč se Herodes lekl narození malého děťátka? Proč nechal v Betlémě vyvraždit chlapce ve věku do dvou let? Proč? Proč? Proč? Nakonec je tu pro mnohé důležitá otázka: „Proč se vůbec musel narodit Boží Syn? Syn Boží, jako syn člověka?“

Máme a smíme klást Pánu Bohu otázky? Určitě ano. Mudrci z východu se také ptali. V životě velice často uděláme velké chyby tím, že mlčíme a neptáme se. To myslím všeobecně. Na to nám dal Pán Bůh ústa a řeč, abychom se mohli ptát a zeptat, když něco nevíme. Na mnohé otázky života včetně těch vánočních se lidé snaží odpovědět sami a to různými způsoby. Jistě, ne na každou otázku je snadná odpověď a na některé ani lidský rozum nestačí. Ptejme se Boha Stvořitele, který nám nikdy naše otázky nevyčítá. Když ale uslyšíme Jeho odpověď, potom si podle ní zařiďme svůj další život.

Bible je Boží slovo. V ní dostaneme odpověď na jakékoli otázky našeho života. Na ty nejjednodušší, ale i na ty nejpalčivější, které nás zaměstnávají třeba právě dnes. Každý, kdo máš nějakou otázku, která tě dnes, nebo v posledních dnech provází a pronásleduje, pověz to Bohu a věř – dostaneš odpověď a radu jak žít a jít životem dál.

Mudrci dostali na své otázky odpověď zároveň s radou, kterou cestou se mají vrátit domů. Bůh nám ve svém Synu -v Pánu Ježíši dá odpověď a vyřeší jakékoli problémy života a poradí, jak dál žít život víry s Ním.

Možná zní tvoje otázka podobně, jako se ptali mudrci. „Kde je ten právě narozený král Židů?“

Narodil se v Betlémě, ale chce a může se narodit i ve tvém srdci a životě. Možná to je pro tebe ta nejdůležitější odpověď letošních vánoc. Zároveň je to nejkrásnější dar i zpráva, které ti Bůh dává.

Nakonec se vžijme do rozhovoru matky se synem:

Rozhovor s maminkou …

S.E.

Maminka říkala, abych byl dobrý.

– Co je to „dobrý“? – ptal jsem se.

Po krátké úvaze maminka řekla:

– Ne „co“ je dobrý, ale „kdo“ je dobrý.

Pán Ježíš je dobrý.

– Mám být jako Ježíš? Jak? – ptal jsem se znovu.

Maminka pověděla: – Zde je Bible

– v ní je to napsáno.

– Ale já číst neumím! Co s tím?

Jsou tu vánoce, štědrý den.

Zdali nás něčemu naučí?

– Pán pánů přišel na zem, jako malé dítě ležel

v matčině náruči.

Byl chudý, nemluvně a bezmocný.

– Maminko, jak já mohu být nemluvně a bezmocný?

Maminka odpověděla:

– Pro hřích buď miminkem!

Když tě láká, abys udělal něco zlého,

tehdy mu řekni: vždyť já ani chodit neumím

– jsem přece miminko!

Když do tvých úst klade hřích zlá slova,

řekni: ještě ani mluvit neumím

– jsem ještě miminko.

Když by pošpinil tvé myšlenky,

řekni: jsem malé miminko

a tomuto světu nerozumím.

Já, dítě, jsem se tomu všemu

naučil o štědrém večeru.

Zavřel jsem vše do svého srdce a radoval se.

– Maminko a zas někdy – příště něčemu porozumím?

A ona odpověděla s čistým srdcem: – Někdy příště?

Možná, že Pán Ježíš už zítra přijde – vrátí se.

Anebo někdy v noci, či ještě dnes v noci …

Vojtech Asszonyi Béla