• Milost a pokoj od Boha

    Tímto pozdravem začíná apoštol Pavel všechny své dopisy. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Tento pozdrav používá i dnešní církev při bohoslužbách. Tímto pozdravem vás zdravím i já. Tato slova však nejsou jen pozdravem, a tento pozdrav není pouhým prázdným slovem. Není to ani žádná zesvětštělá fráze. Je to tlumočení a předávání poselství o Boží milosti a Božím pokoji všem, kteří tuto milost a tento pokoj hledají.

      Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Věřím, bratři a sestry, že tato slova myslí apoštol Pavel zcela vážně. A to, co předává, předává od Boha i jeho Syna Pána Ježíše Krista. Velice se mně tato slova líbí. A když vám je říkám já, myslím je také vážně. A aby člověk mohl takovou věc říct opravdově a vážně, pak ji sám musí prožívat. A aby ji mohl prožívat, pak musí být Bohu blízko. A aby mohl být Bohu blízko, pak musí mít s živým Bohem vztah, chodit s Ním a chodit za Ním, přibližovat se mu, nikoliv vzdalovat.  A ačkoliv jsem já sám nedokonalý, a mnohdy i tím, který se Bohu, ač nerad, vzdaluje, nedovolil bych si mezi vás přijít s tímto pozdravem bez toho, že bych se k Bohu nepřiblížil v modlitbách. Nedovolil bych si vám předávat milost a pokoj, kdybych jej sám předtím od Boha Otce i jeho Syna nepřijal a neprožíval. Ať tedy na vás mocně spočine Boží milost a Jeho pokoj, tak jako jej prožívám já sám a ještě i více. Je to obrovský síla.

      Když se ale nad tím zamyslíme hlouběji, tak v tom apoštolském pozdravu je jasně řečeno, od koho tato milost a tento pokoj pochází. A je to důležité tam říct. Kdyby to tam neznělo, mohli bychom přemýšlet, že se jedná např. o milost soudce nějakému zločinci, nebo že někomu děláme milost ve smyslu pomyšlení a on si toho neváží. Anebo když někomu nezasvěcenému řekneme pokoj tobě, mohl by se domnívat, že jsme členy bytové komise, která přiděluje byty. Zajímavé by bylo, jak by zněl pozdrav od toho Zlého, který hodnoty jako milost a pokoj vůbec nezná a jedná vždy ve vzpouře vůči Bohu. Že by potrestání a neklid? Ano, to je přání ďábla, abychom byli odsouzeni k věčné smrti a abychom prožívali už za života co nejvíce nepokoje a neklidu. Pojďme se proto raději zaměřit na Toho, který nám přeje a nese milost a pokoj!  Nejprve tedy od Boha Otce našeho. Bůh se k nám přiznává jako náš Otec. Není to Otec jenom několika vyvolených, není to Otec jenom těch poslušných a dokonalých. Je to Otec všech. Je to také tvůj a můj Otec. A zůstává také Otcem těch, kteří se mu všelijak vzdálili, kteří selhali a ztroskotali. A právě podobenství o marnotratném synu nám ukazuje, jak obrovskou milostí a láskou Bůh Otec disponuje. Tento vzdalující syn jí však nepociťuje, začne ji přijímat teprve tehdy, když se ke svému Otci vrátí. Milost a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista všem. Blízkým i vzdáleným. A vy, kteří jste nyní Bohu ti blízcí, vyřiďte tuto dobrovůli těm, kteří jsou vzdáleni a těm, kteří hledají. Ti, kteří vás přijmou, spočine na nich tento pokoj, ti, kteří vás nepřijmou, ten pokoj se vrátí k vám. To jsou slova Pána Ježíše Krista.

      A právě Pán Ježíš řekl, Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! Abychom tento pokoj mohli mít, potřebujeme mít vztah také s Božím Synem, Pánem Ježíšem Kristem. A v podstatě bez Krista, bychom zůstali Bohu velmi vzdáleni. On je ten posel, který první vyšel od Boha Otce a přinesl skrze svou oběť na kříži milost a smíření každému, kdo uvěří, že Kristus je Spasitel. A tato milost se od doby Kristova kříže stala nevyčerpatelným pramenem, Nikdy nekončící milost, která proudí jako živá voda pro všechny žíznivé. A zase je to o tom, zda jsme tento pramen nalezli, nebo nakolik jsme mu vzdáleni. A ten, kdo Mu je vzdálen, je jako člověk, který je na poušti, dříve nebo později mu dojdou síly a vyschnou všechny zdroje. A ten, kdo byl tomuto pramenu blízko, ten, kdo ho znal, ale pro svůj hřích se vzdaluje stále více, si je nejprve jist, že ví, kde ten pramen najít, ale jak se vzdaluje víc a víc, je jako ten, který bloudí po poušti, a nenalézá. Možná se ti to už stalo, možná je tomu u tebe tak právě nyní. Bloudíš a nenalézáš milosti a pokoje. Pokud tomu tak je, pak právě pro tebe dnes zní: Milost a pokoj tobě od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Možná už přestáváš věřit, že ten pramen tu pro tebe je, protože se ti někde ztratil, proto je ten pozdrav pro tebe přímo od Pramene, aby to posílilo tvou víru a tvé hledání. Ale možná jsi tím, který z tohoto pramene denně piješ a ten pokoj a tu milost prožíváš a raduješ se v ní. Pokud tomu tak je, pak jsi blízko Bohu. A jsi-li Bohu blízko a čerpáš-li z jeho nekonečného pramene milosti, pak máš velkou zodpovědnost. Zodpovědnost nejen za sebe, ale právě za ty, kteří jsou kolem. A tvá zodpovědnost je předávat jim milost a pokoj, který ty sám čerpáš. Tvá zodpovědnost je hledat a volat na poušti ty bloudivší a ukazovat jim směr k pramenu života!  

       A jestliže já dnes vám říkám: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, pak to neříkám jako naučenou frázi, ale jako ten, který před chvílí z tohoto pramene skutečně pil! Jako ten, který se modlil v Duchu a pravdě, jako ten, který tuto milost a tento pokoj před chvílí zakusil a přijal. S ní jsem však přijal i poselství pro jednoho každého z vás. Je to poselství i pro tebe a přímo od Boha, Stvořitele celého vesmíru, stvořitele každého života a pozdrav posílá i jeho Syn, tvůj Zachránce a Spasitel, a také tvůj Pán, Ježíš Kristus. Bůh není vzdálený. A v Ježíši Kristu se přiblížil k člověku. Přibližuje se tak i k tobě. V Ježíši Kristu. A je velice důležité, že ten apoštolský pozdrav není pouze od Boha Otce. Protože právě a pouze skrze víru v Ježíše Krista, se může člověk přiblížit k Bohu.

       A naopak je taky důležité, že v tom pozdravu zní právě to slovo milost. Kdyby to totiž byl jen pozdrav od Boha a Jeho Syna, pak to sice potěší, ale to základní se z toho vytratí. Milost, kdo jí potřebuje? Potřebuje jí člověk, který ví, že nic neudělal? Potřebuje soudcovu milost bezúhonný člověk? A potřebuješ ty sám, např. milost v podobě amnestie prezidenta Zemana? Nepotřebuješ. Nejsi zločinec. A potřebuješ Boží milost? Pokud jsi nic neudělal, pokud si myslíš, že nemáš hřích a že jsi dokonalý, pak milost Boží nemůžeš zakoušet. A nenajde milost ani ten, kde setrvává ve svém zlém konání. Ani ta amnestie se zpravidla nedává tomu, kdo nadále koná zlo. Nenajde Boží milost ani ten, kdo zůstává ve svém hříchu. Hřích tě vzdaluje od pramene. Hřích je cesta marnotratného syna z domu svého otce, hřích je vzpoura vůči svému otci, místo milosti v hříchu člověk zakouší bídu, strach a neklid. Strach z nečistého svědomí, z odsouzení. Ale právě pro tyhle vzdálené máme vyřizovat poselství této milosti. Milost zakouší každý marnotratný syn, který se otočí, pokoří, uzná svou vinu, své pochybení, lituje svého hříchu, své zlé cesty, umí říct Bohu: Otče, zhřešil jsem, lituji toho, odpusť mi, prosím. Každému takto kajícímu pak může znít jako rajská hudba, je ti odpuštěno! Je to jako propuštění po dlouhé době z vězení. Je to jako propuštění na svobodu z otroctví. Je to jako, když člověku ustane bolest a uzdraví se z nemoci. Je to jako, když skončí válečné hrůzy a rozhostí se klid a mír. Je to jako, když skončí bezesná a depresivní noc a začne svítat. Taková je milost a Boží pokoj. Tak to zakouší každý, kdo prožil těžkosti. Možná si někdo řekne, neprožívám to, mám v Kristu svobodu, všechno je v pohodě. Možná jsi tím, který je jako druhý syn stále u svého Otce a můžeš jeho milost a pokoj užívat denně a ani si to neuvědomuješ. Pak si toho tedy ale važ. A dej pozor, ať tvé srdce nežárlí a nezahořkne. Ať nevidíš v druhých jenom toho marnotratného, který si nezaslouží odpuštění. Naopak, ty sám máš být tím, který s tím otcem čeká na svého bratra, ba co víc. Tím, který ho půjde hledat, který mu půjde vyřídit: Tvůj Otec ti nabízí milost a pokoj, miluje tě a čeká na tebe. Staň se tím, který v naději nese tuto milost a pokoj těm, kteří to potřebují. Amen. 

    Požehnání: Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. Amen.

    Radek Hanák, kazatel
    Kázání Odry 5.11.2017 

    Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti, vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně. Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe! (Ž84, 11-13)

                           Čtení: Lukáš 15, 11-32

    Lukáš 15:11  Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny.
    12  Ten mladší řekl otci: `Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění.
    13  Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
    14  A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
    15  Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
    16  A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
    17  Tu šel do sebe a řekl: `Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
    18  Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
    19  Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´
    20  I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
    21  Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´
    22  Ale otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
    23  Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
    24  protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit.
    25  Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
    26  Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
    27  On mu odpověděl: `Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.´
    28  I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
    29  Ale on odpověděl: `Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
    30  Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.´
    31  On mu řekl: `Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
    32  Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´“

    Text kázání: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. (Gal 1,3)

     

Comments are closed.