• ŽALM 150

    Žalmy 150,1-6  Haleluja. Chvalte Boha v jeho svatyni, chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí, chvalte ho za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost! Chvalte ho zvukem polnice, chvalte ho harfou a citarou, chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou, chvalte ho zvučnými cymbály, chvalte ho cymbály dunivými! Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja.

    Protože jsme na půdě křesťanského sboru, a děláme to tak v každém setkání, rád bych úvodem přečetl něco z bible – bude to Žalm 150. v ekumenickém překladu.

    K přečtenému Žalmu mi dovolte několik stručných poznámek.

    1. Žalm 150  je posledním Žalmem Bible. Patří k nejkratším žalmům. Žalmy byly a jsou součásti židovských bohoslužeb, stejně jako jsou čteny při bohoslužbách křesťanských. Ozývají se v něm výzvy, abychom chválili Pána Boha písněmi, hudbou a dokonce i tancem. Chválit Pána Bohu –to by měla být naše lidská přirozenost, jak to někdo řekl,  „mělo by to být dýchání naší duše“. Prostě člověk je už tak stvořen, aby vzdával chválu a vděčnost svému Stvořiteli. A tam, kde začne chválit a uctívat více stvoření než Stvořitele, tj. přírodu nebo člověka, případně, když začne uctívat bohatství a svoje schopnosti- tam se dostává nebezpečně blízko k opaku bohoslužby. Bible tento opak bohoslužby nazývá modloslužbou. Modla je něco, co je nebezpečnou náhražkou živého Boha.  Jen vzpomeňte na neblaze proslulý kult osobnosti v police nebo kult různých hvězd a hvězdiček v populární hudbě.

    Ta výzva je obsažena i v tom zvláštním slovíčku, kterým tento Žalm začíná a končí a které zní takto: Haleluja. To hebrejské slůvko se překládá právě jako „chvalte Hospodina!“

    2.  Za pozornost také stojí místo, kde máme podle tohoto žalmu chválit Pána Boha. Ozývá se tu: Chvalte jej ve svatyni. Židovská bohoslužba, stejně jako pozdější bohoslužba křesťanská se neobešla bez radostných písní a krásné hudby. Pravá křesťanská bohoslužba není upjatě vážného nebo dokonce ponurého, jak si to někteří myslí. V neděli v našem sboru vedla bohoslužbu mládež, která nám předvedla i dramatickou scénku, která byla odměněna spontánním potleskem.

    Důležité je, aby v hudbě byl obsažen stejně jako v bohoslužbě ten pohled vzhůru k nebi, tzn. tam, kde obvykle předpokládáme, že přebývá Pán Bůh. K tomu, co nás přesahuje. Aby to bylo něco, co nás zvedá nás z  našich těžkostí a našeho trápení vzhůru. Pána Boha sice nikdo z nás nevidí, ale vidíme jeho stvořitelské dílo, které se nad námi klene, celou oblohu a vesmír nad námi a kolem nás, a to nás naplňuje vděčností a radostí. Proto se tam ozývá: „Chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí.“

    3. A pak jsou zde uvedeny i další náměty k našim chvalám a k naší vděčnosti. Máme Pána Boha chválit „za jeho bohatýrské činy.“ Izrael zde myslel především na vyvedení izraelského národa z egyptského zajetí do zaslíbené země. Dále jej máme chválit za jeho nesmírnou velikost. A zde jako křesťané myslíme zase především na Boží lásku k nám k lidem, která vedla našeho Boha k tomu, aby obětoval za naše hříchy svého jednorozeného Syna PJK. Apoštol Pavel to zmiňuje i ve své velepísni lásky /1.Kor 13,13/ , když říká, že největší z té vzácné trojice, kterou tvoří víra, láska a naděje,  je právě láska. Láska Boží, která může i nás může inspirovat k činům lásky.

    4. Nakonec se v našem Žalmu ozývá na co všechno můžeme chválit Pána Boha. Je zde zmíněn zvuk polnice, harfa i citara, buben a flétna, dokonce břeskné činely a činely dunivé. Dnes bychom k nim možná přidali další nové a nové hudební nástroje a pochopitelně také lidský hlas. Žádný nástroj není z pravé bohoslužby předem vyloučen. Jde jenom o to, abychom chválili Pána Boha z upřímného srdce a s největší možnou, nechci říci přímo profesionalitou, ale snad to tak mohu říci, prostě nejlépe, jak to umíte. Pak z toho budete mít radost nejenom vy sami jako interpreti, ale i my posluchači se budeme radovat spolu s vámi. A tak se to bude líbit i samotnému Bohu.

    Proto: „Všechno, co má dech, chval Hospodina. Halelujah.“    

    kazatel Jaroslav Orawski
      Promluva před koncertem v klubu seniorů
     Ostrava 2. června 2010

Comments are closed.