kapitoly o dobrovolné skromnosti
 
     Kniha brněnské socioložky Hany Librové je knihou pozoruhodnou. Pokouší se totiž odpovědět na otázku, proč se v dnešní době lidé snaží žít skromně. Tyto, z pohledu ''normálního člověka'', ''blázny a podivíny'' pak dělí na dvě základní skupiny. Na ''zelené'', čili ty, kteří chtějí žít skromně proto, že tím neubližují přírodě, a na ty ostatní - ''pestré'', tedy na ty, kteří se rozhodli žít skromně z jiných důvodů. Mezi pestrými pochopitelně nachází také početnou skupinu lidí, kteří se ke křesťanství nějakým způsobem hlásí.
     Tento rozměr knihy je myslím zajímavý hned ze dvou důvodů. Tím prvním je to, že dobrovolná skromnost ''pestrých'' by mohla být pro mnoho ''normálních'' křesťanů, jejichž životní styl často povážlivě připomíná ony nevěřící, o kterých zhusta tak rádi kážeme z kazatelen, nepopiratelnou inspirací.
     Ten druhý rozměr dobrovolné skromnosti ''pestrých'' s tím prvním souvisí. Je jím to prosté svědectví o Kristu. Lze jen litovat, že takovou knihu nenapsal člověk věřící, neboť by pak byla tato rovina zajisté ještě intenzivnější.
     Poněkud problematická je snaha odpovědět na otázku po kořenech ekologické krize, kterou autorka přímo spojuje s křesťanstvím, jako by ekologická krize nebyla výsledkem lidského selhání, jeho pádu, jeho hříchu, ale naopak přímým produktem praktikované víry v biblického Boha.
     Přes zmíněné výtky je, myslím, kniha velice závažným a zajímavým čtením. Minimálně proto, že nám může umožnit pochopit postoje ekologů, a tím také umožnit nejen ekology oslovit se zvěstí o Kristu, ale zároveň se nechat postoji ekologů v mnohém inspirovat.

Martin Šanda

Knihu vydalo Hnutí Duha, Brno, 1994

Diskusní fórum k článku : počet příspěvků: 1     |zobrazit diskusní fórum