| |

Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu,
aby ji obdělával a střežil. (Genesis 2,15)
Chodil Jan Amos Komenský nakupovat do supermarketu? Zvláštní otázka. Každé malé dítě přece ví, že v sedmnáctém století nebyly supermarkety! Jak se vůbec můžete tak hloupě ptát? Kdo to kdy slyšel, supermarkety v sedmnáctém století.
No ano, v sedmnáctém století nebyly supermarkety. V sedmnáctém století nebylo vícero užitečných věcí. Nebyly televize, dálnice, mobilní telefony, benzín, syntetické barvy, elektrický proud... Idealista se zasní a bude vám vyprávět cosi o idylické době. Někdo jiný bude s hrůzou v očích líčit to utrpení, kterým prochází při pouhé představě něčeho tak strašného, jako je den bez auta a televize.
Lidé jsou zkrátka různí. Koneckonců v sedmnáctém století tomu nebylo jinak. Známý filosof Descartes přišel s pozoruhodnou myšlenkou: Člověk prý není onou příslovečnou ''korunou stvoření'', ale čímsi víc. Cogito ergo sum - myslím, tedy jsem. Má právo usednout na trůn, neboť je čímsi lepším, moudřejším, dokonalejším než všechno ostatní stvoření, které mu podléhá. Člověk je svým pánem a může si dělat, co se mu zlíbí. Tady někde se zrodil humanismus.
Asi bychom se měli zeptat: Kam se v onom modelu poděl Bůh? Bůh? Ale zajisté, nezapomněli jsme na něj, prozatím mu ještě zůstala čestná funkce prvotního hybatele. To až později lidé zjistí, že vlastně není potřeba vůbec...
Dneska už víme skoro všechno. A taky toho hodně dokážeme. Už se nemusíme bát nemocí, není chudoba, není hlad, všichni jsou krásní, mladí a šťastní... Že to není pravda? Ale kdež, vždyť člověk je tak moudrý tvor? Podmanil si celou přírodu, osedlal si atom, pomocí genetických manipulací opravuje nedokonalosti přírody. Třeba hranatá rajčata, která se notabene vůbec nekazí. No, není to krásná představa? To sice zatím umíme pouze teoreticky, ale zato dokážeme převézt cokoli kamkoli. Selský rozum praví, že čím dál se surovina či výrobek doveze, tím je levnější. Nebo je to jinak? A taky určitě platí, že čím víc odpadu vyprodukujeme, tím jsme vyspělejší krajina. Stačí přece odhazovat odpadky do těch správných kontejnerů...
Že to není až taková idylka? Ropné havárie, tuny plastikových lahví, které nikdo není ochoten zpracovat, vykácené deštné pralesy, skleníkové plyny a globální oteplování? Běžte si strašit někoho jiného, hlavně, že to přináší slušný zisk.
Člověk je prý pastýř stvoření. Alespoň v Genesis 2,15 se cosi takového píše. Biblické texty, které mluví o správcovství, například ten o věrném služebníku (Lk, 12,42-48) dokazují, že správce není ten, kdo se může chovat svévolně. Spravovaný majetek je mu pouze propůjčen, ale není jeho majetkem. Jakým je tedy člověk správcem? Řekl bych, že špatným. Na zemi se chová spíše jako tunelář. Jak je to možné? Kdesi se něco nepovedlo? Někde se stala chyba? Člověk zjevně není tím moudrým vládcem, o němž snili humanisté. Daleko spíše je pouhým správcem.
To je zajisté velmi důležité zjištění, a to nejen proto, že souvisí s ekologií.
Martin Šanda
| |
| |
Diskusní fórum k článku :
| |
|