Každý pracovník potřebuje místo, kde může načerpat. Snažíme se, aby takovým místem byla každoroční konference pro pracovníky s dětmi. Inspirace, nové podněty a nápady, modlitby, společenství s dalšími služebníky – to je něco, co se dá jen těžko nahradit…

Každý pracovník potřebuje místo, kde může načerpat. Snažíme se, aby takovým místem byla každoroční konference pro pracovníky s dětmi. Inspirace, nové podněty a nápady, modlitby, společenství s dalšími služebníky – to je něco, co se dá jen těžko nahradit…

Rodičovství chce odvahu a velké povzbuzení. Konference pro rodiče bývají dobrou zastávkou pro ty, kteří chtějí dobře budovat rodinu a hledají inspiraci a povzbuzení pro výchovu vlastních dětí. A děláme to i tak, že se kvalitně postaráme o děti rodičů, kteří na konferenci dorazí.

Rodičovství chce odvahu a velké povzbuzení. Konference pro rodiče bývají dobrou zastávkou pro ty, kteří chtějí dobře budovat rodinu a hledají inspiraci a povzbuzení pro výchovu vlastních dětí. A děláme to i tak, že se kvalitně postaráme o děti rodičů, kteří na konferenci dorazí.

Legoprojekt - stavba legového města o rozměru 8 x 3,5 metru. Společně s dětmi od 6 do 12 let vymyslíme a postavíme báječné město ve třech dnech. Čtvrtý den jej ukážeme všem. Legoprojekt podporuje dětskou kreativitu a ukazuje na důležité životní principy prostřednictvím biblických příběhů.

Děti jsou darem od Boha. To je důvod proč pro ně chceme to nejlepší. Má to cenu je podporovat v jejich životních zápasech.

Děti nás dokáží vždy překvapit. Překvapením pro mnohé může být to, že misie neznamená jen rovníkovou Afriku, ale že jsou to všechna místa, kam nás Bůh postavil – ať už to je rovníková Afrika nebo městečko v Česku.

Burza nápadů

Podělte se s námi o své osvědčené nápady a materiály pro práci s dětmi.
Máte-li materiál, obrázek, recenzi nebo nějaký text, který bychom zde mohli uveřejnit, budeme rádi, když nám jej zašlete prostřednictvím tohoto formuláře. Vyplňte prosím popis materiálu a kategorii, do kterého byste jej zařadili. Nebo můžete svůj nápad poslat na deti@cb.cz
Děkujeme.

Velikonoce - popis a význam jednotlivých velikonočních dnů

"Květná neděle" (letos 5. 4.) je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (= texty evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat.

Svatý týden

Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden". Jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení - to je však jen jeden pól velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka.

Velikonoční třídenní (triduum)

Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídenní začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)

Zelený čtvrtek (letos 9. 4.)
Mší, která se slaví večer, si církev připomíná poslední večeři, při které Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt. Jako výkupné za hříchy každého člověka obětoval Bohu Otci své tělo a svou krev pod způsobami chleba a vína a předal je apoštolům. Učinil to během židovské velikonoční hostiny (paschy), připomínající "egyptské události": vyvedení z otroctví v Egyptě do zaslíbené země a Boží ochranu před smrtí pro všechny, kdo své domovy označili krví obětovaného beránka. 

Velký pátek (letos 10. 4.)
Ježíš přijímá rozsudek smrti v den, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni velikonoční beránci. Stává se novým velikonočním beránkem, který svou smrtí zpečetil novou věčnou smlouvu mezi Bohem a lidmi, smlouvu o spáse každého člověka. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a přijímání.

Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži, napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.  

Bílá sobota (letos 11. 4.)
Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Je to den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev neslaví mši.

Velikonoční noc

Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Vyjadřuje velikonoční vítězství nad smrtí a "přechod" (pesach) z područí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Slavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají zmrtvýchvstání Páně a slaví je.
Velikonoční vigilie (bohoslužba v předvečer svátku) byla od prvních křesťanských dob noční slavností a končila teprve společným stolováním za rozbřesku nového dne.

Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu:
* oslava velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce - "paškál")
* bohoslužba slova
* křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest)
* bohoslužba oběti - eucharistie

Neděle zmrtvýchvstání (letos 12.4.)
Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál (velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).

Stručná historie Velikonoc

  • Velikonoce jsou svým původem svátky jara.
  • Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.
  • Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.

Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.

Židovské Velikonoce (pesach)

Obsahem židovského svátku je oslava Boha - Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název velikonoc: "pesach" - "uchránění, ušetření, přejití".

Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek?
A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?

Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).

Edita Baronová

PřílohaVelikost
velikonoce_-_popis_a_vyznam_jednotlivych_velikonocnich_dnu.doc32.5 KB

Anketa

Nyní ve své službě dětem nejvíce potřebuji
Povzbuzení
18%
Materiály
23%
Spolupracovníka
13%
Modlitební podporu
12%
Osobní růst
35%
Celkem hlasů: 124