kázání etc. - Modlitba Páně (01)

Úvod:
Dnes začínám výklad modlitby Páně, v kterém budeme v průběhu podzimu pokračovat.
Pamatuji se vcelku živě na den, kdy jsem se začal modlit "k Otci", a bylo to právě pod vlivem modlitby, kterou Ježíš dal svým žákům. Moje přání je, aby doba, kdy se budeme touto modlitbou zabývat, se stala formujícím vlivem na váš modlitebný život. Až si za pár let řeknete: "Kdy já jsem to získal k modlitbě tak blízký vztah, kdy jsem se začal rád modlit, kdy to bylo - Jo to bylo tehdy s tou modlitbou Páně. Díky Bohu."

Proč právě výklad této modlitby, když určitě jste ho již mnozí slyšeli? Nejde vlastně o výklad té modlitby samotné. Jde mi hlavně o to soustředit vaši pozornost na tuto modlitbu. Kázání, tak si to představuji, bude jen povzbuzením a připomenutím vnořit se do této modlitby a hledat základ modlitebného života, který Ježíš předával svým učedníkům.

Co je modlitba?
Otázky:

Kdo z vás se už někdy modlil?
Kdo z vás se modlí pravidelně ve stejnou dobu nebo příležitost (před spaním, po probuzení, před jídlem, po práci)?
Kdo z vás začíná modlitbu vždy stejnými slovy?
Kdo z vás se modlí rád?

Hus v úvodu svého výkladu píše: "Než vyložím modlitbu Kristou, prvé položím, co jest modlitba. Druhé, kde se má člověk nejraději modliti. Třetí, v který čas. Čtvrté, proč se má člověk modliti. Páté, proč modlitba nebývá uslyšána. Šesté, proč modlitba Kristova jiné modlitby přesáhla. Sedmé, proč jest ta modlitba nám od Pána Krista dána krátká." (kap. LXXXI.A)

Když Hus vykládá o místu modlitby, nabádá lidi, aby se modlili v kostele. My jsme dnes hodně pragmatičtí: modlíme se tam, kde nám to nejvíce vyhovuje, aniž by nás to obtěžovalo. Chodit do kostela zdržuje! Máte pravdu, modlete se tam, kde jste. Ježíš řekl: Vejdi do svého pokojíku. To slůvko pokojík, řecky tamejon může mít v zásadě dva významy: vnitřní, skrytá místnůstka; prostor k ukládání zásob, sklad. Prosté domy neměly mnoho místností, obvykle jen jednu. Pak bychom to měli přeložit spíše slovem "koutek". Ježíš mohl mít na mysli sklad, špajz, garáž, kůlnu. To je místo, kde člověka těžko najdou. Nebo mohl myslet ten svůj koutek, ložnici, jako kluk jsem míval svou oblíbenou větev uprostřed lískových keřů - místo, kde nás nikdo nevyruší, třebaže vědí, že tam býváme. Dejme stranou všechny vnější rušivé vlivy: modleme se na procházce, při modlitbě zásadně nezvedejme mobily (vypněte si je). Tím, že bydlím v modlitebně, tak mám tu možnost chodit se modlit do modlitebny. Jako Hus radil modlit se v kostele. Když budu zrovna doma, rád vám otevřu modlitebnu, když budete mít cestu kolem a budete se chtít modlit...

Když jsme u takových základů, jeden námět: přemýšlejme nad tím, jak Boha v modlitbě oslovujeme. Víme, že oslovení dělá hodně. Já jsem to začal vnímat nejprve v Bibli - všimněte si, že pisatelé (žalmy, epištoly...) neoslovují Boha jen jedním způsobem. A čím to asi je? A určitě si dejme pozor, abychom alespoň tu českou podobu Ježíšova jména vyslovili jasně a s láskou - "Ježíši!"

Jak vypadá taková "správná" modlitba? Dva citáty:
Jan Hus (Výklad, kap. LXXXI.B.): "modlitba má oheň lásky, jenž ji k Bohu silně vzdvíhá, a dvě křídla, to věz poznání naší psoty a Božího milosrdenství"
Luděk Rejchrt (Na úpatí hory, str. 104): "Teprve když víme, že jsme milováni, můžeme se modlit ´správně´."

Vstup do série výkladů
Kontext Mt 6 a L 11: Četli jsme o dvou situacích, ve kterých Ježíš pověděl téměř shodně modlitbu, které říkáme buď Modlitba Páně, nebo Otčenáš. Zdá se, že to bylo opravdu při dvou různých příležitostech (tuto otázku míváme nad evangelii nejednou). Obě situace mají jedno společné: Tato modlitba je dána jako cesta. V prvním případě Ježíš po několika slovech teorie řekne: "Vy se modlete takto..." V druhém případě jeden z učedníků využije příležitost, když se k nim Ježíš vrátí ze svého modlitebného ztišení, a poprosí ho: "Nauč nás modlit se..." A Ježíš vynechá všechnu teorii a odpoví: "Když se modlíte, říkejte..."
Představte si, že modlitba je relaxační technika. Já když jsem se učil relaxovat, tak mi říkali: Přemýšlejte... sedněte si... dýchejte... zacvičte si...
Představte si, že modlitba je způsob, jak vyřešit své problémy. Když se učím řešit své problémy, člověk předně pátrá po jádru problému... analyzuje možná řešení... váží, komu zavolá a poprosí o pomoc...
Víme, že modlitba je setkání s Bohem v rozhovoru. Ten rozhovor modlitbou nezačíná, nýbrž pokračuje. Modlitba je odpovědí a Bůh je tím, kdo začíná. Modlitba prolamuje lidské mlčení. Jak prolomit mlčení před Bohem, jak se setkat s Bohem v modlitbě? Ježíš odpovídá: Říkej ...
Modlitba Páně je cestou, která vede k setkání s Bohem.

Poslání série: nejen o modlitbě mluvit, ale připomenout Modlitbu Páně k osobnímu i společnému užívání. Je to také příležitost více se tuto modlitbu modlit společně, možná pro někoho se ji také konečně naučit zpaměti, pro jiného zase se ji naučit znát srdcem. Pro někoho by následující měsíce mohly být začátkem jeho modlitebného vztahu s Bohem. Jednu modlitbu v úzkých se pomodlí mnozí lidé, ale budovat vztah modlitebného setkávání s Bohem podniknou jen někteří.

Jak se dá tato modlitba modlit?
a) tak jak je, jako mou modlitbu např. než jdu spát či když přijdu domů z práce
b) na konci mé vlastní modlitby: zaberu se do modliteb, děkuji, přimlouvám se, prosím, chválím; už bych normálně skončil, ale neskončím, to nejlepší na konec - pomodlím se ještě modlitbu Páně
c) na začátku modliteb: chci se modlit, trochu mne nenapadá za co, a tak se nechám vést a touto modlitbou vstoupím do rozhovoru s nebeským Otcem
d) jako osnovu mých modliteb: "Otče, posvěť se jméno Tvé" - Posvěť - zasvěcuji se Tobě, odděluji se pro Tebe; jedna věc mě napadá:

Protože modlitba je odrazem duše, je pravda, co jsem četl v jedné knížce (F. Vogel, Odvaha k modlitbě, str.7): "Jakými jsme v modlitbě, takoví jsme ve skutečnosti." Modlitba odráží naše nitro. A teď se dostávám k jednomu z pilířů mého chápání Modlitby Páně: Když Ježíš dal svým následovníkům tuto modlitbu, dal jim ji také proto, aby formoval jejich nitro. Bůh mi říká: Honzo, udělej si na mě chvíli, chtěl bych si s tebou popovídat o několika věcech, napsal jsem ti je tady na kousek papíru:

1) svatost mého jména
2) příchod mého království
3) uskutečňování mé vůle
4) vezdejší chléb
5) odpuštění hříchů
6) vítězství nad zlem

Proto si myslím, že je důležité, abychom alespoň někdy měli jen tuto modlitbu. Abychom se někdy nemodlili jinými slovy. Zkuste to tento týden, kdykoliv zatoužíte po modlitbě, modlete se tuto modlitbu, celý svůj svět, všechny své potřeby, to, za co se obvykle modlíváte, to všechno řekněte slovy této modlitby. A naopak co je v této modlitbě, nechť je všechno, čím se vaše srdce zabývá.

Modleme se nyní společně tuto modlitbu ...