Když jsem se modlil za dnešní shromáždění, nesnažil jsem se najít nějaké novoroční, programové slovo. Hledal jsem jednoduše Boží vanutí, impuls od něho. A vybavil se mi verš z 1Pt 4,10 - "
Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti." Začátkem listopadu byla v Praze Evangelikální teologická konference na téma
SPRÁVCOVSTVÍ, nebo také
hospodaření. A úplně úvodní přednášku měl kazatel Daniel Drápal právě na tento verš -
být dobrými správci Boží milosti. Mimochodem tato přednáška byla nahrána na kazetu a tu máme ve sborové fonotéce (byla vynikající).
Nebudu nyní opakovat tu přednášku ani jiné přednášky z oné konference. Chci vám předložit tento důraz Božího slova, Bible:
Jsme správci Boží milosti. Jsme dobrými správci?
Nakonec z toho takové programové, novoroční kázání je, protože bych si přál, abychom jako jednotlivci i jako Kristova církev udělali letos výrazný krok vpřed ve způsobu, jakým se staráme a rozvíjíme jeho dary.
Přečtěme si tedy daný oddíl z Bible a podívejme se, co přesně se tam píše: 1Pt 4,7-11:
Konec je blízko! Proto:
střízliví k modlitbám
hlavně majíce lásku
pohostinní
vzájemně si sloužíce
aby ve všem byl oslaven Bůh skrze Ježíše Krista
DAR
- dva typy darů: Slovo / služba
- tomu odpovídá chystaná dvojí ordinace v rámci CB: ordinace kazatelská a ordinace diakonská
- Boží iniciativa je u obou zásadní
KAŽDÝ
- týká se to především věřících lidí, mluvíme o darech Ducha svatého, které přístupné lidem, kteří jsou Duchem Božím vedeni
- z Ježíšových slov o hřivnách (talentech) i z příběhu stvoření však vyplývá, že se to vlastně týká všech lidí
- kdo má jaký dar?
PŘIJAL/VZAL
- přijetí, nalezení, rozvinutí a osvojení Božích darů je proces, který vyžaduje naše soustředěné úsilí
SLUŽTE VZÁJEMNĚ
- církvi je nejlépe, když všichni prospívají, když každý člověk může kvést na 100%
- to se o mnoha společnostech, podnicích nebo firmách říci nedá; ne vždy je žádoucí, aby se každý zaměstnanec uplatnil naplno podle svých možností - např. by to mohlo někoho stát křeslo
ROZLIČNÁ MILOST
- tj. pestrá
- Boží milost má tisícero podob
- proto je také někdy nejprve "objevit", že se vlastně jedná o Boží milost
Správcovství
CO SPRAVUJEME?
Petr nejprve začne mluvit o "darech", ale nakonec se ukáže, že jde o různé podoby Boží milosti. Nejde tedy jen o tzv. charismata, více či méně nadpřirozené schopnosti věřících lidí. Jde o všechny podoby Boží milosti.
Např. život věčný je takovým darem (Ř 6,23). Ten dar je třeba rozvíjet, pěstovat, spravovat. Život bez péče strádá.
Jiným darem je Evangelium, ta úžasná zpráva o tom, že Ježíš Kristus, Boží Syn zemřel na našem místě, abychom mohli nyní a až navěky žít smířeni s svým Bohem. Evangelium je dar, který potřebuje porozumění a to, abychom ho poslali dál!
Apoštol Pavel mluví o čase jako Božím daru, když říká "Vykupujte čas!" (Ef 5,18) Čas je kapitál. Absolvovat školení time managementu není na škodu. Každý den je cenný. A nejcennější je to, co děláme každý den!
Podobně můžeme mluvit o zdraví, energii, dovednostech, znalostech apod. To jsou různé stránky Boží milosti. A my jich máme tvořivě využít k prospěchu Boha i lidí.
Líbí se mi, když nějaké známá osobnost se odváží přiznat se veřejně k Ježíši. Před nějakým časem např. vyšel letáček herečky E.Veškrnové (nakl. BTM) s velkou fotkou na přední straně. Je možné najít příběhy známých sportovců. Nebo před několika lety vyhráli mistrovství světa ve fotbale Brazilci (v Japonsku). A ti po skončení vítězného finále se postavili do kroužku a uprostřed rozjásaného stadionu poklekli a tiše poděkovali Bohu. Pak teprve se rozeběhli k fanouškům a šli oslavovat. Každý z nás má určitý vliv, jeho slovo má pro některé lidi větší váhu, síla životního příkladu - to je všechno kapitál, který můžeme tak říkajíc vyplácat na své vlastní slávě, anebo jej dáme do služeb Bohu.
Ale apoštol Petr mluví ke sborům věřících lidí. Buďte dobrými správci. Tak se mi vybavil příklad s malým sálem a mládeží. Je to něco přes rok, co mládež vymalovala malý sál na oranžovo. Předtím se mládežníci scházeli namačkaní v kuchyňce. Od té doby se však vždy schází v malém sále a větší prostor pojme více lidí a také dnes už bychom se do kuchyňky dávno nevešli. Sbor to tehdy stálo asi 1.600,- Kč a také tu velkorysost přijmout tak velikou změnu. Výsledek - skupina lidí pookřála a dostala nový impuls. Tomu říkám dobře investované peníze, čas i prostory. Výhledově chceme využít sklep. Ať se používá, ať slouží. Ve spolupráci s Armádou spásy jsme také jako sbor nabídly své prostory i služby pro případ nějaké krizové situace: máme bohaté zkušenosti s mladou generací, i s péčí o potřebné, jsou mezi námi lidé jazykových a organizačních schopností. Třeba budeme moci jako sbor prospět v rámci integrovaného záchranného systému naší republiky.
PROČ BÝT SPRÁVCI
Tak už víme, co spravujeme - rozmanité podoby Boží milosti. Ale chci si položit zásadnější otázku. Protože je jasné, že správcovství znamená práci a zodpovědnost, zajímá mne také: Proč vůbec máme být správci? Je to nutné? Co když nechci být správcem, chci být spokojeným zákazníkem, konzumentem?!
Správcem se člověk může stát jedině tak, když bude někým najmut, zaměstnán, pověřen správou cizího majetku. Tak třeba školník spravuje budovu školy nebo kastelán pečuje o zámek nebo trosky hradu. Správce musí někdo najmout. Správce si nemůže užívat svěřený majetek, musí se o něj starat, a to vždy znamená svěřenou věc dlouhodobě zhodnocovat. Jako když svěříte peníze do banky nebo do podílového fondu.
Bůh nás poctil, obdaroval, když nám svěřil své dary. Je to pocta. Ježíš nás nazývá svými přáteli. O Mojžíšovi čteme, že byl ustanoven správcem v celém domě Božím (Žd 3). Vztah mezi majitelem a správcem je obvykle velmi blízký. Představte si, že založíte prosperující firmu, a už vás nebaví ji sami řídit a rozhodnete se zaměstnat ředitele. Určitě budete hledat člověka, s kterým si budete dobře rozumět, který vám padne. Kristus je král a pán a jeho služebníci samozřejmě dostanou díl zodpovědnosti.
Takže otázka zní: "Cítíme se poctěni tím, že Bůh nám předal díl zodpovědnosti za tento svět?" Přijde pokušitel za Králem všech králů a ptá se: "Tak co, už jsi to nějak vyřešil s těmi problémy v Karlových Varech - rozpadající se rodiny, korupce na úřadech, prostituce, násilí mezi dospívající mládeží?!" Od Hospodinova trůnu zazní jasná odpověď: "To jsou dlouhodobé problémy vyžadující dlouhodobou práci. Ano, už jsem to vyřešil. Mám tam několik církví, celkem několik set lidí." Jenže pokušitel se nedá a zkusí to znovu: "A bude to stačit?"
Snažím se najít něco hezkého na tom, brát všechno v životě jako svěřené dary, které mohu investovat a rozvinout. Hledám pozitivní motivaci...! Ale ono je to do velké míry jednoduše uvedení do reality - Bůh nás stvořil především jako své spolupracovníky. Tím hlavním záměrem nebylo, abychom si mohli dle libosti užívat a věnovat se svým záležitostem.
Připomeňme si podobenství o hřivnách: Král svěří svým služebníkům jistý obnos a odjede. Když se vrátí, nechá si je zavolat a zajímá se, kdo kolik vydělal. Pochválí ty, co odvážně investovali a vydělali. Kárá ty, kdo bázlivě obnos schovali a nyní vracejí. Bůh vlastně nedává dary, ale svěřuje kapitál. Poznáváme Boha jako velikého podnikatele a vesmírného ekonoma, který nešetří, nýbrž investuje.
Pro případ falešného nadšení a entusiasmu říká apoštol Pavel: "Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh." (Ř 12,3)
Pro případ falešné skromnosti zase apoštol Petr říká ta slova, která jsme již četli: "Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal." (1Pt 4,10)
Závěr - především lásku
Z toho dopisu ap.Petra jsme četli celý odstavec, uprostřed kterého byla řeč o správcovství. Neměla by nám však uniknout jeho slova: "Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů." (1Pt 4,8)
Láska - to je jeden z těch velikých darů. Bez něho, bez lásky ostatní dary vadnou a ztrácí se před očima, jsou hluché, tupé, zraňují.
Ježíš v tom zmiňovaném podobenství o hřivnách vyslovil zásadu: Každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. (Mt 25,29) Z toho plyne, že láska je jako ta svěřená hřivna: pokud ji nerozdáváme, přicházíme o ni.
Konec všech věcí je blízko.
Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám.
Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů.
Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to!
Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. Kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží. Kdo slouží, ať to činí ze síly, kterou dává Bůh
- tak aby se všecko dělo k oslavě Boží skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva i moc na věky věků.
