• Hospodin – On je Pán (lesa)

    Při volbách českého prezidenta vymyslel český humorista, dramatik, scenárista, textař a herec v jedné osobě Zdeněk Svěrák krátkou bajku. Bajka zní takto: Jeden lišák v lese dosluhuje a navrhuje nám v lese jiného lišáka za sebe a to je pro nás zajíce nebezpečné a my zajíci, bychom se měli obrátit na lesníka.

    Na internetových stránkách krestandnes.cz  bylo před několika dny zveřejněné hlasování o podpoře prezidentským kandidátům. Dle tohoto internetového hlasování měl mezi křesťanskými zajíci  83.5% podporu lesník Karel Schwarzenberg. Jen 16.5%  křesťanských zajíců chtělo dát svůj hlas lišákovi Miloši Zemanovi.  Nechci, teď tady s kazatelny politizovat. Ani nechci, aby byl viděn Miloš Zeman jako velké nebezpečí pro náš les.

    Vnímám jen, že i v našem sboru zavládla v posledních dnech silná podpora pro lesníka Karla Schwarzenberga.  Viděl jsem několik mladších i starších bratrů a sester s plackou na svetru: Volím Karla! Potom, co se včera stal Miloš Zeman prezidentem, mezi některými z nás zavládlo velké zklamání, ba možná i znechucení s poměry v České Republice.

    Do této situace k nám mluví text dnešního kázání. Přečtu s proroka Izajáše 43, 11-21

    Izajáš 43,11-21  Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. Já jsem oznamoval a zachraňoval, já jsem ohlašoval, a nikdo cizí mezi vámi. Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh! Já jsem byl dřív než první den a není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?” Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: “Kvůli vám pošlu do Babylóna a srazím všechny ty útočné hady, Kaldejce, plesající na lodicích. Já Hospodin jsem váš Svatý, stvořitel Izraele, váš Král.” Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku, jenž přivádí vozbu i koně, vojsko a válečnou moc i dokáže, že pospolu lehnou a nepovstanou, dohořeli, zhasli jako knot. “Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.”

    Text, který jsem právě přečetl, je součásti sbírky kázání, jejichž hlavním obsahem je utěšení izraelského lidu, který se nachází v babylonském zajetí. Národ propadá beznaději, pochybuje, zda na něj Pán Bůh nezapomněl. Cítí se od Hospodina opuštěn. Chybí mu perspektiva, nemá žádný výhled do budoucnosti. Dalo by se říct, že na lid dolehla taková kolektivní deprese.

    Hospodin tuto situaci vidí, hledí na svůj utištěný národ a hovoří k němu. Jako kdyby říkal:

    Neboj se, nestrachuj se červíčku Jákobův. Nebojte se utišovaní ubožáci, já vás vidím. Vše co vás potkalo, jsem vám skrze proroky oznámil. Není nic, co vás potkalo, o čem já bych nevěděl. Neztratil jsem vás s očí, i když jste si to zasloužili.  Já, já jsem Hospodin, vedle mě žádného Boha není. Já jsem stvořil tento svět, tmu i světlo na ni. Já působím pokoj, a když je zapotřebí tvořím i zlo.  Ano i zlo, které jste na v babylonském zajetí na vlastní kůži poznali je ode mne. Sloužilo k tomu, abyste se ke mně znovu obrátili. Abyste se odvrátili od svých špatných cest a vrátili se zase ke mně, musel jsem použít zla, neboť jste národ tvrdohlaví. Vše co činím, dělám, proto aby bylo na tomto světě vyvýšeno mé jméno. Aby všichni národové poznali, že ve mně je spasení, že jen já jsem Hospodin.

    Všechny modli, všichni bůžci, které uctívají ostatní národy, které jste uctívali i vy, jsou bezmocné. Nikdo z nich vám nic neohlásil, nikdo s nich vám nikdy nepomohl, když vám teklo do bot. Poznejte to konečně, jen ve mně je záchrana. Kdo ve mne doufá, kdo mně důvěřuje, ten se nezklame! Vás lide izraelský jsem si vyvolil, ne protože jste lepší nežli ostatní národy. Nejste žádná elita, nejste společenství, které nepodléhá žádnému pokušení. Nejste perfektní společnost, ale miluji vás a chci, abyste vyprávěli o mne a mích činech, které jsem na vás a s vámi učinil.

    Zachránil jsem vás ze zajetí v Egyptě. Důvěřujte mně a já vás zachráním i teď ze zajetí babylonského! Vizte, záchrana je již za dveřmi. Perského krále Kýrose jsem si vyvolil, za jeho vlády se budete moc vrátit do Jeruzaléma a vybudovat znovu chrám. Nevzpomínejte, ale na život v Jeruzalémě, před 70 lety. Neporovnávejte to, co jste slyšeli od vašich otců. Nežijte v nostalgii, že vše bylo lepší, ale hleďte dopředu na to, co leží před vámi.

    Bratři a sestry, milí přátelé, věřím, že dnešní text říká i nám zajícům v českém lese, to co říkal lidu izraelskému. Říká nám, abychom vkládali důvěru v Hospodina. On je nad lesníkem i nad lišákem. On je pánem lesa. K němu se máme utíkat, v něho máme naši naději vkládat. Když za nedlouho uvidíme na poštovních známkách, na obrazech na úřadech a školách obličej nového prezidenta Miloše Zemana, uvědomme si vždycky, že nad ním je Pán lesa Hospodin, náš král. Věřte, on nás nezklame, budeme-li mu důvěřovat. On nás povede pouští i pustinou.

    Hospodin se v našem textu představuje, jako Bůh, který je svrchovaný nad živly které ničí život. Velká voda, poušť, pustina, bojechtivá armáda dokonce i oheň, jak se dozvídáme na začátku 43 kapitoly, jsou pod Boží kontrolou. Jestliže se Hospodin, představuje jako Bůh, který tyto živly zkrotí, představuje se, jako Bůh který chce život a nikoliv smrt. Šakalové se vyskytují v troskách, v napínavých a neobývaných místech. Stejně tak i pštros je ptákem, který žije o samotě. Job si vzdychá, že se stal bratrem šakalů a společníkem pštrosů. Jinými slovy, že byl izolován od lidí. Prorok Micheáš zase říká, že se dá do nářku jako šakalové a do truchlení jako pštrosy. Zvířata, o kterých se v našem textu mluví, jsou tedy symboly, izolace, nářku, utrpení a truchlení.  A však prorok říká, že se poměry obrátí. I tyto zvířata budou chválit Hospodina. Trpícímu národu, který se cítí být bez naděje, národu který truchlí a nemá naději do budoucna, Hospodin slibuje něco nového, dobrého, co bude převyšovat, to co, je mu zatím neznámé.

    vikář Jiří Valeš
    neděle 27. 01. 2013

    Modlitby: Dnes je tomu 67 let, co byl rudou armádou osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi. Připomínáme si tento den jako „mezinárodní den obětí holocaustu“

Comments are closed.